O prosluněném víkendu počátkem října (7.–8.10.) proběhl v prostorách rehabilitace na Lékařském Domě v Šumperku kurz ~Praktická kinezioterapie kolene“ pod vedením paní Evy Janíkové.

Mnozí z nás opouštěli kurz zdecimováni po praktických ukázkách na sobě samých a s hlavami poměrně zmatenými, co že nám to bylo zase paní přednášející Janíkovou prezentováno.

Poměrně zřetelně se mi vybavilo naše pubertální heslo ze střední školy ~Vím,že nic nevím. Dokud to vím jen já je to v pořádku!“ nebo staré židovské pořekadlo ~Všechno je jinak“. Tímto bych ji chtěl poděkovat, že nás opětovně donutila se zamyslet nad tím, co tak ~zaběhle“ v práci někdy provádíme.

Také by bylo nezdvořilé nepoděkovat Sylvě Dokoupilové za dobrou organizaci a hlavně za velmi dobře zajištěné občerstvení v průběhu celého kurzu (které nebývá u kurzů, hlavně ve větších městech, tak zcela obvyklé!), což my, chlapci s nakrojenou čtyřicítkou dokážeme ocenit.

Lubomír Štolc