Skartace zdravotnické dokumentace

Skartace zdravotnické dokumentace

Minimální délka archivace je rozdílná pro praktické lékaře a ambulantní specialisty.

Pravidla pro uchovávání a skartaci zdravotnické dokumentace určuje vyhláška č.98/2012Sb., o zdravotnické dokumentaci, v platném znění. Příloha č. 3 této vyhlášky uvádí, že zdravotnickou dokumentaci nebo její části je nutno v případě praktických lékařů (rovněž také PLDD a registrujících gynekologů ) uchovávat 10let od změny registrujícího poskytovatele nebo 10let od úmrtí pacienta.

U ambulantních specialistů je lhůta o polovinu kratší a dle vyhlášky činí 5let od posledního vyšetření pacienta. Je třeba však ještě upřesnit, že tato doba uchovávání zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi jedním poskytovatelem počíná běžet dne 1.ledna následujícího kalendářního roku po dni, v němž byl proveden poslední záznam ve zdravotnické dokumentaci pacienta. Vždy se tedy ve skutečnosti jedná o lhůtu 5 nebo 10let a ještě se přičítá část roku, ve kterém nastala vyhláškou přepokládaná událost( poslední vyšetření, změna registrujícího poskytovatele či úmrtí pacienta) .

Rovněž je doporučeno si dát pozor, zda nenastala výjimka, kterou příloha č.3 citované vyhlášky předpokládá. Možnými výjimkami jsou např. dispenzární péče, pracovně lékařské služby či léčba duševních poruch, včetně soudem nařízeného ochranného léčení. Každý poskytovatel by tedy u zdravotnické dokumentace, kterou hodlá skartovat, měl nejdříve ověřit, zda se nejedná o nějakou z výjimek popsaných vyhláškou, a teprve jakmile tyto výjimky vyloučí aplikovat onu výše uvedenou obecnou lhůtu. Vyhlášku č.98/2012Sb. A všechny výjimky uvedené v její příloze č.3 lze najít např. na webových stránkách ČLK v sekci ,,Knihovna zdravotnické legislativy“.

V případě, že poskytovatel má více než 10 zdravotnických pracovníků zřizuje se komise pro skartaci zdravotnické dokumentace daného zařízení. Komise musí být minimálně tříčlenná a její členy jmenuje poskytovatel nebo majitel soukromé praxe. Členové komise musí být zdravotničtí pracovníci.

V případě poskytovatele, který má méně než 10 zdravotnických pracovníků nebo jiných odborných pracovníků, se komise nezřizuje a za řádné posouzení možnosti skartace zdravotnické dokumentace odpovídá sám poskytovatel.

Vyhláška pak již výslovně neuvádí způsoby, jakým způsobem má dojít k fyzické skartaci neboli zničení zdravotnické dokumentace. Pouze upřesňuje, že zničením zdravotnické dokumentace se rozumí znehodnocení takovým způsobem, aby byla znemožněna rekonstrukce a identifikace jejího obsahu. Je tedy už dále na rozhodnutí poskytovatele, jakým způsobem toto provede tak, aby splnil svou odpovědnost za ochranu osobních údajů pacientů a způsobem provedení vyloučil, aby se skartovaná dokumentace, a zejména její obsah dostaly do nepovolaných rukou. Lze proto buď využít služeb nějaké firmy, která se skartací dokumentů zabývá, anebo skartovat svépomocí – např. využitím vlastního skartovacího stroje.

Před samotným zničením je doporučováno, aby poskytovatel provedl stručný soupis dokumentace, která bude zničena, a tento soupis pro případné budoucí nejasnosti pečlivě uschoval.

Pozvánka na IV. Sympozium Roboticky Asistované Rehabilitace
Reklama
Tlapák
Reklama
VOJENSKÝ REHABILITAČNÍ ÚSTAV SLAPY NAD VLTAVOU
Reklama