prihlaska do UNIE zadost pri vydavani souhlasneho stanoviska fyzioterapeuticke standardy
 

Bleskové zprávy

Po 25.7.2011 budou zpracovány opravné daňové doklady (dobropisy), které budou rozeslány na vámi uvedené kontaktní adresy v přihláškách na MKF. Tyto daňové doklady je nutné vyplnit a podepsat a poté zaslat zpět na naši adresu.
Až tyto doklady od vás obdržíme, budeme částky vracet zpět na vaše účty.

Tento složitý postup je v souladu s platnou legislativou pro UNIFY ČR nutný, jelikož jsme plátci DPH.
Děkujeme za pochopení.
 
Dokumenty
UNIFY ČR arrow Dokumentace arrow PRAVIDLA PROFESIONÁLNÍHO CHOVÁNÍ
PRAVIDLA PROFESIONÁLNÍHO CHOVÁNÍ Tisk
Napsal Administrátor   
Neděle, 01 červen 2003
Kvalifikovaní fyzioterapeuti budou vykonávat svou praxi pouze pokud si osvojili a udržují schopnost pracovat bezpečně a ...
Pravidlo I Rozsah praxe
Kvalifikovaní fyzioterapeuti budou vykonávat svou praxi pouze pokud si osvojili a udržují schopnost pracovat bezpečně a kompetentně a zajistí pro svou praxi příslušné profesionální pojištění odpovědnosti.

Pravidlo II Vztahy s pacienty
Kvalifikovaní fyzioterapeuti budou respektovat práva, důstojnost a individuální citlivost každého pacienta.

Pravidlo III Diskrétnost
Kvalifikovaní fyzioterapeuti zajistí důvěrnost a bezpečnost informací získaných při výkonu profese.

Pravidlo IV Vztahy s kolektivem odborníků a pečovateli
Kvalifikovaní fyzioterapeuti budou komunikovat a spolupracovat s kolektivem odborníků a jinými pečovateli v zájmu a se souhlasem svého pacienta; a vyhnou se kritice kohokoliv z nich.

Pravidlo V Povinnost podat hlášení
Kvalifikovaní fyzioterapeuti mají povinnost podat příslušným orgánům hlášení o okolnostech, které mohou vystavit pacienty či druhé nějakému riziku.

Pravidlo VI Inzerce
Kvalifikovaní fyzioterapeuti zajistí, aby inzerce jejich profesionálních aktivit byla pravdivá, profesionálně střízlivá a v souladu s “Britským kodexem inzertních postupů a prodejní reklamy.“

Pravidlo VII Prodej služeb a zboží
Kvalifikovaní fyzioterapeuti nebudou prodávat, dodávat, schvalovat ani podporovat prodej služeb nebo zboží způsobem, který zneužívá profesionálního vztahu s jejich pacientem.

Pravidlo VIII Osobní a profesionální standardy
Kvalifikovaní fyzioterapeuti se budou vždy držet osobních a profesionálních standardů, které odráží vážnost profese.


ETICKÉ, MORÁLNÍ, PRÁVNÍ A PROFESIONÁLNÍ ÚVAHY PRO KVALIFIKOVANÉ FYZIOTERAPEUTY

ÚVOD
Tento dokument předkládá členům Kvalifikované společnosti pro fyzioterapii některé etické, morální, právní a profesionální úvahy, jež tvoří myšlenkovou podstatu Pravidel profesionálního chování a měly by být čteny spolu s nimi.

Při hodnocení jakýchkoli stížností na členy, kteří přestoupili Pravidla, může “Předběžný výbor“ a “Výbor pro profesionální chování“ přihlédnout k těmto směrnicím.

V Pravidlech a v tomto dokumentu se používá termínu “pacient“ k označení příjemce služeb kvalifikovaného fyzioterapeuta v rámci preventivního, primárního, sekundárního nebo terciálního zdravotnického zabezpečení. Tyto služby se mohou odehrávat v jakémkoli prostředí ve veřejném nebo soukromém sektoru, průmyslovém a vzdělávacím zařízení a mohou být poskytovány bezúplatně nebo za úplatu.

Termín “fyzioterapeut“ a “terapeut“ zahrnuje v tomto pojednání i studující členy, kteří jsou také povinováni Pravidly profesionálního chování.

HISTORIE

Profese má tři specifické charakteristiky: jednotný orgán vědomostí, souhrn pravidel (kodex) chování založený na uznávaných etických principech, a možnost disciplinárně potrestat členy, kteří tato pravidla přestupují způsobem, který je považován za zneužití profese.

V případě fyzioterapie Kvalifikovaná společnost pro fyzioterapii publikuje a pravidelně modernizuje studijní osnovy, které představují jednotný orgán vědomostí určený kvalifikovaným fyzioterapeutům. Diskusní dokument publikovaný ve Physiotherapy v srpnu roku 1988 (1) předkládá definici “jádra znalostí“ fyzioterapeutů a rozebírá růst a vývoj praxe.

Pravidla profesionálního chování jsou součástí Společnosti od roku 1895 a byly schváleny na první schůzi rady Společnosti. I procedury disciplinárního řízení s členy Společnosti, kteří tato Pravidla přestupují, existují od jejího vzniku.

Etický podklad těchto Pravidel je založen na filosofických principech dobročinnosti, samostatnosti a terapeutovy povinnosti poskytnout péči. Tyto principy se odrážejí i v podobě standardů ve Standardech fyzioterapeutické praxe Společnosti (2), které zahrnují i kritéria pro posouzení dodržování těchto zásad a standardů.

Kvalifikovaní fyzioterapeuti jsou též zodpovědní za to, aby zajistili uznání pacientovy samostatnosti, aby byl vhodně vyžádán a zaznamenán jak souhlas s léčbou, tak účast na ní a aby poskytovaná léčba odpovídala nejvyššímu měřítku a byla pacientovi zjevně prospěšná.

O těchto zásadách bude opět zmínka při podrobném rozebírání každého pravidla.

PRAVIDLO I: ROZSAH PRAXE

Kvalifikovaní fyzioterapeuti budou provozovat svou praxi pouze pokud si osvojili a udržují schopnost pracovat bezpečně a kompetentně a zajistí pro svou praxi příslušnou profesionální ochranu odpovědnosti.

Tím, že členové Kvalifikované společnosti pro fyzioterapii (CSP) vystudují kurz schválený jak CSP, tak Výborem fyzioterapeutů CPSM, kvalifikují se v takové míře kompetence, jaká by měla dle očekávání zaručit jejich bezpečnou a prospěšnou praxi. Avšak očekává se také, že členové budou nadále rozvíjet své dovednosti a znalosti, jak prostřednictvím formálního vzdělávání, tak i vlastní zkušenosti. Toto profese rozvedla v systém “Trvalého profesionálního vývoje“ (TPV). Strategie CSP ohledně TPV (3) udává: “Termínu trvalý profesionální vývoj je použito k vyjádření pokračujícího vzdělávání, kterému se terapeuti musí věnovat po celou svou kariéru, aby si udrželi, posílili a rozšířili svou profesionální kompetenci. TPV by měl tvořit rovnováhu mezi formální strukturovanou výukou na jedné straně a neplánovaným učením v pracovním prostředí na straně druhé. Důraz je kladen na flexibilitu a úzkou interakci mezi TPV a prací.“

Za poslední dvě desetiletí se role a postavení fyzioterapeutů pozoruhodně změnily. Bylo dosaženo plné zodpovědnosti za klinickou praxi, při níž terapeut provede diagnostické vyšetření, identifikaci problémů, vývoj terapeutických programů, jejich zhodnocení a kontrolu podle normy. Tato samostatnost s sebou nese odpovídající zodpovědnost fyzioterapeuta s ohledem na rozsah jeho vlastní praxe.

Jako zvídaví a novátorští terapeuti ve zdravotnictví chtějí mnozí fyzioterapeuti prozkoumat nové přístupy k léčbě a tato snaha je vítána. Avšak takový proces nesmí být doveden tak daleko, že by člen ve skutečnosti praktikoval nějakou jinou zdravotnickou profesi pod pláštíkem fyzioterapie. Tím by se uvedla v nebezpečí profesionální zodpovědnost, která je tak důležitá pro ochranu pacienta.

Spektrum praxe jednotlivých členů

V rámci širokého spektra praktického využití profese jako celku praktikují jednotliví fyzioterapeuti ve svém vlastním individuálním rozsahu. To znamená jak rozeznání hranic vlastních schopností, tak vědomí, že pacientovi mohou pomoci jiné techniky nebo postupy. Členové, kteří dosáhli hranice svých schopností, by měli buď požádat o radu a pomoc anebo poslat pacienta za jiným terapeutem.

Pokud člen praktikuje mimo rámec fyzioterapie coby fyzioterapeut, přestupuje toto pravidlo, jako například při provádění rentgenu. Taktéž člen, který praktikuje mimo vlastní rámec bez ohledu na to, zda tím pacientovi ubližuje, přestupuje toto pravidlo, jako například při provádění techniky bez potřebného vyškolení.

Členové si tedy musí neustále doplňovat jak formální, tak neformální vzdělání, jak ukazuje strategie TPV, aby zaručili udržování a rozšiřování své praxe. Očekává se, že členové převezmou zodpovědnost za svůj vlastní TPV a rozpoznají své vlastní kompetence. Tato zodpovědnost za uchování způsobilosti k výkonu praxe může být prověřena v právní situaci, kdy obhajoba praxe na úrovni studenta bez diplomu pravděpodobně neuspěje.

Bezpečnost

Členové mají specifickou zodpovědnost zaručit, aby jejich praxe byla bezpečná. To znamená, že si musí být vědomi svých hranic: zajistit, aby byly zachovány veškeré kontraindikace a bezpečnostní opatření; aby byly provedeny bezpečnostní prověrky a aby byly řádně zaznamenány do pacientových záznamů. Členové musí také zajistit, aby veškeré zařízení odpovídalo zdravotnickým a bezpečnostním požadavkům a aby u něj byla pravidelně prováděna údržba. Tyto povinnosti se osobně vztahují na každého terapeuta. Pokud se neprovádí pravidelná údržba nebo část zařízení je vadná, sám terapeut má zodpovědnost to nahlásit příslušným orgánům.

Rozsah praxe

Na základě původního spektra praxe svých předchůdců fyzioterapeuti neustále uplatňovali a zahrnovali do repertoáru fyzioterapie řadu léčebných postupů, technik a filosofií. To se bude dít i nadále.

Avšak členové musí jasně rozlišit, zda je daná technika součástí fyzioterapeutické praxe, anebo zda její použití představuje praktikování ne-fyzioterpaeutické zdravotní péče. V minulosti Rada obvykle odpovídala na takové dotazy na základě svého vlastního pohledu na to, co představuje fyzioterapii. Nyní prověří, zda praxe spadá do rozsahu fyzioterapie podle rozhodnutí odpovědného názorového orgánu v rámci profese.

“Odpovědný názorový orgán“ v rámci profese může být vyjádřen buď prostřednictvím názorů uznávané “Klinické zájmové skupiny“, jiných skupin s významným členstvím mezi fyzioterapeuty anebo jen vybraných členů s uznávanými odbornými znalostmi v oboru. Očekává se však, že vývoj je monitorován anebo že je proveden výzkum, který prokazuje jeho přínos pro pacienta. V některých případech může Rada zvážit nové techniky na žádost členů předtím, než se v nich začnou angažovat; v jiných případech může být vyžádáno retrospektivní zhodnocení. Druhý způsob může být obvyklejší, neboť profesi by měli vést kliničtí terapeuti.

Specializace

Společnost uznává roli fyzioterapeuta – specialisty. Byly vypracovány směrnice, které identifikují roli specialisty a kritéria, která takového specialistu podmiňují. (4)

Inovace

Inovaci ve zdravotnictví obvykle předchází několik stádií. Terapeuti vyvinou představu nové formy léčby; opatrně ji vyzkoušejí; podrobí ji ještě preciznější analýze a pak usilují o její prosazení mezi kolegy. Počáteční fáze vývinu techniky obvykle vyžadují schválení místních etických výborů pro výzkum, které zase často budou hledat důkaz o vhodnosti techniky pro profesi. S rozvojem léčebného postupu by měl přibývat dostatek důkazů o jeho bezpečnosti jak pro pacienta, tak pro terapeuta a také o jeho účinnosti.

V některých případech nebude pochyb o tom, že nová technika spadá do rámce fyzioterapie, neboť bude jen vyšším vývojovým stupněm již zavedených procedur. V jiných případech lze hledat radu u Společnosti. Může být vyžádán důkaz o tom, že výzkum si vyžádal schválení odpovědného názorového orgánu, jak bylo uvedeno výše. Kvalifikovaná společnosti pro fyzioterapii poskytuje radu i těm, kteří chtějí rozvíjet svou praxi mimo rámec fyzioterapeutické praxe. (5)

Rozdělování úkolů

Přidělení úkolů druhým je jednoznačně důležitý způsob, jak zajistit efektivní využití fyzioterapeutických prostředků. Přidělené úkoly by měly být podporovány odpovědným názorovým orgánem v rámci profese. CSP poskytuje radu ohledně rozdělování úkolů a odpovědnosti fyzioterapeutů, kteří tyto úkoly rozdělují. (6)

Profesionální pojištění odpovědnosti

Pravidlo vyžaduje, aby členové měli příslušné profesionální pojištění odpovědnosti buď sami za sebe, nebo prostřednictvím svého zaměstnance. Toto je automaticky poskytováno plně přijatým členům CSP na práci, která spadá pod rámec fyzioterapie. Některé činnosti, jako například fyzioterapeutická léčba zvířat, vyžadují připojištění navíc. Další podrobnosti lze získat od CSP. (7)




PRAVIDLO II: VZTAH S PACIENTY

Kvalifikovaní fyzioterapeuti budou respektovat práva, důstojnost a individuální citlivost každého pacienta.

Pravidlo II z Pravidel profesionálního chování Kvalifikované společnosti zní velice srozumitelně a nikdo proti němu nemůže nic namítat nebo s ním nesouhlasit. Avšak toto pravidlo pokrývá široké spektrum práv včetně těch, které jsou vyloženy v Listině práv pacienta. Tyto zahrnují právo na respektování kulturních zvyklostí; právo na soukromí; právo na stížnost a na příslušné projednání stížnosti. V tomto pravidle se jedná i o problematice rovnoprávných příležitostí.

Toto pravidlo má mnohem širší aspekty než respektování člověka bez ohledu na pohlaví, náboženství, vyznání nebo sexuální orientaci, neboť obsahuje pojem a praktikování informovaného souhlasu. O tomto tématu bylo již mnoho napsáno i vyřčeno v souvislosti s etickými i právními ohledy. Ve Standardech fyzioterapeutické praxe vydaných Kvalifikovanou společností pro fyzioterapii je tomuto tématu věnována celá kapitola a mnohé uznávané klinické zájmové skupiny zakomponovaly směrnice na toto téma do svých dokumentů o dobré praxi.

Co rozumíme pod pojmem ´informace´?

Pokud má pacient dát souhlas k jakékoliv diagnostické proceduře nebo navržené terapii či samotnému průběhu léčby, musí o nich být co nejjasněji informován, aby nedošlo k nejasnostem. Je třeba dbát na to, aby terapeut mluvil srozumitelným jazykem a aby pacient dostal příležitost klást otázky. Měla by být objasněna možná rizika i prospěch plynoucí z jakékoliv procedury, jakož i použitelné alternativní přístupy, aby tak pacient měl, je-li to vhodné, možnost volby léčebného postupu.

Pacient obvykle bývá aktivně zapojen do procesu zhodnocení zdravotního stavu, aby se tak zúčastnil procesu určení a zdokonalení léčebného programu. Tento proces je obzvlášť důležitý ve fyzioterapii, která je dynamickým interaktivním procesem, jehož je pacient součástí; fyzioterapie není obvykle prováděna na pacientech (jako například operace), ale naopak s pacienty.

Co rozumíme pod pojmem ´souhlas´?

Souhlas může být naznačen například tím, že pacient zaujme polohu pro terapii nebo může být vyjádřen výslovně či písemně. U většiny fyzioterapeutických zásahů postačí souhlas pouze naznačený anebo vyslovený. Společnost trvá na stanovisku (8), které zaujala v reakci na Zdravotnický oběžník HC(90)22, že fyzioterapie jako celek nezahrnuje rizikové procedury na úrovni popisované v odstavci 6-8 kapitoly druhé v brožurce, která oběžník doprovázela, a proto je nepatřičné a zbytečné, aby fyzioterapeuti pravidelně používali souhlasné formuláře. Procedury, které by však takový formulář mohly vyžadovat, jsou násilné pohyby krční páteří, vaginální a rektální prohlídky a zkouška tolerance pohybu u kardiaků. Když se použije souhlasných formulářů, tyto by měly zahrnovat údaje o podaných informacích, navržené alternativy a způsob, jakým byl získán souhlas, aby měl formulář nějakou právní věrohodnost.

Co když pacient léčbu odmítne?

Po úplném zhodnocení zdravotního stavu (ke kterému musí pacient také dát souhlas) a objasnění navržené léčby, mohou pacienti léčbu odmítnout, přičemž dávají najevo, že rozuměli podaným informacím a že chápou, co má navržená léčba za cíl a proč. Fyzioterapeut se může pacienta pokusit přesvědčit a když je to vhodné, naznačit důsledky neléčení (to musí být učiněno způsobem, který nevzbuzuje strach). Hranice mezi přesvědčováním a donucováním je velmi jemná a je třeba mít stále na paměti pacientovo vnímání toho, co se děje. Fyzioterapeut nesmí provést žádnou léčbu, ke které nebyl dán souhlas. Do pacientových fyzioterapeutických záznamů a dalších příslušných záznamů by se měla zanést úplná a kompletní zpráva o jeho odmítnutí. Při některých příležitostech může být nezbytné pacienta požádat o podpis, že odmítl navrženou léčbu poté, co mu byly vysvětleny příznivé účinky i rizika. Pokračovat v léčbě proti pacientovu výslovnému přání by mohlo být právně chápáno jako napadení.

Získávání souhlasu od dětí, starších pomatených lidí, atd.

U pacientů, kteří nejsou schopni buď porozumět podávaným informacím a/nebo dát souhlas k fyzioterapeutickému programu, měl by být získán informovaný souhlas od rodičů, opatrovníků nebo jiných, kteří mají za úkol jednat v pacientově zájmu. Takovými pacienty by mohly být děti, lidé s mentálními zdravotními problémy nebo učební nezpůsobilostí a starší pomatení lidé. Avšak členové si musí dát pozor, aby automaticky nepovažovali pacienta, který spadá do některé z těchto kategorií, za neschopného porozumět nebo dát souhlas. Často se stává, že když je informace podána vhodným způsobem a navržená léčba je názorně předvedena, následuje naznačený, verbální nebo neverbální souhlas. Například Výnos o dětech a Směrná nařízení (ve Skotsku a Severním Irsku to jsou dva různé dokumenty) vyžadují, aby se malé děti na souhlasném procesu podílely, je-li to možné.

Není-li zdokumentováno jinak, u pacientů v bezvědomí se předpokládá souhlas k jakémukoliv zásahu nezbytnému k zachování života a obnovení jeho funkcí; do této kategorie spadá ošetření dýchacího ústrojí a kloubů poskytované fyzioterapeuty.

Jiné problémy ovlivňující proces informovaného souhlasu

O procesu informovaného souhlasu toho bylo hodně napsáno a členům se doporučuje, aby na toto téma přečetli co nejvíce informací. Následuje výčet několika dalších problémů, které se členům doporučují ke zvážení:

- rovnováha moci – pacienti bývají často buď svlečení, v posteli nebo na pohovce, přičemž terapeut je oblečen ve stejnokroji a stojí. To znamená, že na terapeuta je pohlíženo jako na člověka v pozici moci, přičemž pacient je v podřízené pozici. K tomu ještě navíc může mít pacient bolesti, trpět úzkostí nebo být vyděšen neznámým prostředím, přičemž terapeut má moc ulevit bolesti, úzkosti a fyzickému postižení. To může bránit toku informací a možná i připravit terapeuta o nezbytné vědomosti, které mají vliv na péči o pacienta.

Terapeutům se doporučuje, aby tuto nerovnováhu moci co nejvíce snížili, například tím, že při odebírání anamnézy a dalších doprovodných informací zůstává pacient zcela oblečený a oba sedí naproti sobě, aby byl usnadněn oční kontakt.

- prostředí – nemocnice a jejich oddělení fyzioterapie bývají pro mnohé pacienty zastrašujícím místem a může být zapotřebí pacienta uklidnit a ubezpečit, zatímco si bude zvykat na neznámé prostředí. Ordinace praktických lékařů a soukromé fyzioterapeutické kliniky mohou být méně zneklidňující, ale v domácím prostředí může být pacient v dominantní pozici a bude zapotřebí použít jiných technik, aby se zajistil správný průběh toku informací a aby se vybudoval terapeutický vztah.

Dotýkání pacientů

Sama povaha praxe primárně manipulační profese znamená, že fyzioterapeut pacienta drží při vyšetřování, zkoušení svalové síly, zjišťování rozsahu pohyblivosti a přítomnosti křečovitosti; při léčbě a výuce, při instruktáži a zaujímání pozice, usnadňování pohybu, masáži, manipulaci a tak dále. Pacienti obvykle bývají svlečení a při výkonu konkrétního režimu nebo léčby může dojít k úzkému kontaktu. Tyto doteky a kontakt musí být pečlivě objasněny a pacient musí být dostatečně připraven. Jinak je praxe vystavena hrozbě nedorozumění a nesprávných výkladů, což může člena postavit před obvinění z napadení nebo dokonce z nemravného obtěžování. Proto je před dotekem třeba získat souhlas pacienta před započetím jakéhokoliv vyšetření, které má vést k léčbě.

V dobré praxi fyzioterapeut vysvětlí, co se pravděpodobně stane během vyšetření a/nebo bez formálního požádání pacienta, zda se ho může dotýkat, například: “Teď vám podržím nohu, abych zjistil, nakolik je ohebný kotník a koleno,“ atd. Pacient k tomu obvykle dává naznačený souhlas tím, že podá končetinu atd., kterou má fyzioterapeut vyšetřit nebo léčit. Tak tomu nebývá pochopitelně vždy, takže fyzioterapeut musí použít profesionálního úsudku a zdravého rozumu a zároveň být všímavý k nevyřčeným signálům pacienta, zda je pro něho probíhající dotýkání přijatelné nebo ne.

Vedení záznamů o souhlasu

Jedním z práv, které každý pacient očekává, je právo na to, aby byly jejich lékařské záznamy úplné, jasné a bezpečně uschované. Povinností fyzioterapeuta jako součást jeho rozsahu praxe a v souladu s pacientovým právem je zajistit vedení úplných fyzioterapeutických záznamů. Podrobnosti k tomu, co je u takového záznamu požadováno, jsou obsaženy v ´Balíčku pro vedení záznamů´, k dostání na Odboru profesionálních záležitostí. (9) V balíčku je pojednáno o problémech jako je souhlasný formulář spolu s požadavkem na pečlivé zaznamenání problémů u každého pacienta, který odmítne léčbu nebo pacienta, který odmítne léčbu konkrétního fyzioterapeuta nebo fyzioterapeuta, který odmítne léčit pacienta.

Nechuť léčit konkrétního pacienta

Když má fyzioterapeut buď zásadové nebo morální námitky vůči léčbě některého pacienta, je důležité, aby je správně rozpoznal a prodiskutoval se zkušeným kolegou. Pokud si však nepřeje léčit pacienta z důvodu jeho pohlaví, náboženství, rasy, sexuální orientace nebo lékařského stavu, není pravděpodobné, že by byla vhodná změna fyzioterapeuta. Tímto dává pravidlo jasně najevo, že fyzioterapeut nemá právo vybírat si pacienty.

Může se čas od času stát, že bude muset pečovat o lidi, jejichž názory nebo chování jsou pro něho osobně nepřijatelné. Když pacienti vyjadřují názory nebo se chovají způsobem, který je vůči druhým urážlivý nebo nebezpečný, fyzioterapeuti mají právo na to, aby podnikli přiměřené kroky k ochraně sebe samých i druhých. To vyžaduje značnou dávku taktu a citlivosti. Je nevhodné, aby sami fyzioterapeuti reagovali agresivně na fyzickou nebo verbální agresivitu. Fyzioterapeuti však mohou pacienty uvědomit, když se jejich chování stane nepřijatelným nebo potenciálně nebezpečným pro ně samotné, jiné zaměstnance nebo jiné pacienty.

Pokud fyzioterapeut pracuje sám buď v NHS (National Health Service - státní zdravotní služba, pozn. př.) nebo v soukromém prostředí a pokud podle jeho mínění může být pacient nebezpečný nebo labilní, může odmítnout takového pacienta dále léčit. V prostředí NHS je důležité odkázat pacienta na zkušeného kolegu, ale v soukromém sektoru, kde je “smlouva“ přímo mezi terapeutem a pacientem, může terapeut odmítnout takového pacienta léčit. Je důležité, aby byl informován lékař, který pacienta odkázal a když to bude vhodné, aby bylo pacientovi podáno vysvětlení.

Pacienti a jejich odmítnutí péče

Pacienti mají právo dát souhlas k léčbě a péči a očekávat, že osoby péči poskytující k tomu budou kompetentní. Nemají však právo vybírat si nebo odmítnout pečovatele na základě předsudku. Koncept pacientových práv zahrnuje zodpovědnost na straně pacienta zdržet se agrese a předsudků vůči personálu; toto je uvedeno v oddíle pacientovy zodpovědnosti v rámci Práv pacientů.

Některé pacienty vedou silné osobní nebo kulturní důvody k tomu, aby požadovali za svého fyzioterapeuta muže nebo ženu. Přestože pacienti nemají v rámci Práv pacientů právo udávat svou preferenci, jejich názory se často berou v potaz při plánování péče o jednotlivé pacienty.

Fyzioterapeuti si musejí být vědomi toho, že pacienti, kteří se chovají neukázněně, mohou trpět úzkostí. Je povinností fyzioterapeuta vzít toto v úvahu a vědět, jak na to terapeuticky reagovat. Někdy však nelze navázat terapeutický vztah, který je tak nezbytný ve fyzioterapeutickém procesu. Za takových okolností by měl fyzioterapeut situaci s pacientem a – je-li to vhodné – i s manažerem prodiskutovat a odkázat pacienta na jiného fyzioterapeuta, pokud je to možné.

Manažeři však nejsou povinni přesunovat personál jen proto, aby vyhověli předsudkům pacientů; nesnadné situace je nutno zvládat pružně a citlivě, aby se zabránilo eskalaci konfliktu. Každou situaci je třeba posoudit a řešit individuálně.






PRAVIDLO III: DISKRÉTNOST
Kvalifikovaní fyzioterapeuti zajistí důvěrnost a bezpečnost informací získaných při výkonu profese.
Toto pravidlo má za úkol vést členy k jejich odpovědnosti týkající se důvěrnosti a bezpečnosti informací, které získali během své praxe. V podstatě veškeré informace, které terapeut o pacientovi získá, jsou důvěrné; včetně samotné skutečnosti, že pacient dochází na terapii. Takže i potvrzení návštěvy a/nebo ohlášení návštěvy je důvěrné. (Například když na oddělení fyzioterapie zatelefonuje člověk, který se dotazuje na záznamy návštěv konkrétního pacienta a pokud si fyzioterapeut není jistý, že rozpoznává hlas znepokojeného příbuzného, tazatel musí být informován, že o pacientovi nemohou být vyzrazeny žádné informace. Pokud by se tak stalo, mohlo by to vést ke stížnosti na porušení tohoto pravidla.)

Je také důležité, aby si veškerý nekvalifikovaný personál, který přijde do styku s pacienty, jako jsou asistenti, sestry na příjmu a úřední zaměstnanci na odděleních fyzioterapie a soukromých praxích, byl vědom toho, že informace, které jim pacienti sdělí, jsou důvěrné.

Takové informace se nesmějí vyzradit třetí straně bez pacientova souhlasu (pokud možno písemného), ledaže by k tomu byl kvalifikovaný fyzioterapeut vyzván veřejnoprávním orgánem nebo mu to bylo nařízeno kompetentní právní autoritou, jako je např. soudce, anebo kdyby to bylo nezbytné pro ochranu pacienta nebo k zabránění škody, anebo kdyby to bylo (ve vzácných případech) ve veřejném zájmu. Je-li kvalifikovaný fyzioterapeut na pochybách, měl by se poradit.

Někdy však nastanou situace, kdy pacient může sdělit kvalifikovanému fyzioterapeutovi důležitou informaci jen díky vztahu, který mezi nimi existuje. V takových případech se musí situace pacientovi vysvětlit a vyžádat od něj svolení k předání toho, co je důležité nebo závažné buď jinému členovi zdravotnického týmu anebo příslušné autoritě.

Toto pravidlo se také týká jakýchkoliv informací, které se získají při revizi, výzkumném projektu nebo klinickém vyšetření nebo dotazníku vrstevníků, které by mohly identifikovat jednotlivé pacienty, pokud k tomu nebyl dán písemný souhlas. K použití fotografií, videozáznamů nebo jiného vizuálního materiálu musí vždy být písemný souhlas a všude, kde je to možné, by takový materiál měl zachovávat anonymitu (ale pouhé začernění očí na fotografii obličeje je nepřípustné).

Fyzioterapeut si může také všimnout, že se pacient chystá k činnosti, která může být vzhledem k jeho klinickému a/nebo jinému stavu nebezpečná pro něho samotného a/nebo pro druhé, jako např. k obsluze potenciálně nebezpečného stroje. Fyzioterpaeut se musí pokusit pacienta přesvědčit, aby se do takové činnosti nepouštěl. Když to bude nutné, podá zprávu pacientovu doktorovi nebo jiné příslušné autoritě, přičemž nejprve informuje pacienta.

Informace, které se nevztahují k pacientovu společenskému nebo zdravotnímu stavu

Některé z těchto informací mohou být velmi osobní, ale nehledě na to, zda takovými jsou či nikoli, všechny tyto informace jsou důvěrné, to znamená, že se nemohou a nesmějí prodiskutovávat s jinými lidmi. Většina z nich nemusí být zapisována, ale může pomoci objasnit pacientovy názory na fyzioterapii a jeho reakci na ni a může ovlivnit přístup, který fyzioterapeut zvolí. Některé informace, které nejsou při počátečním vyšetření klinicky významné, mohou později nabýt na významu.

I jiní lidé mohou mít informace o pacientovi nebo o jeho rodině, které členové mohou považovat za nezbytné.

Pokud někdy kvalifikovaný fyzioterapeut z jakéhokoliv důvodu poruší diskrétnost, musí být připraven na obhajobu svého jednání podle tohoto pravidla.

Multi-profesionální tým

Mnoho významných a nezbytných informací je předáno na schůzích multi-profesionálního týmu. Stále však ještě není běžné, aby byl takové poradě přítomen pacient/klient a často vůbec ani neví, že se taková porada koná. Je proto důležité, aby si všichni členové týmu byli vědomi důvěrnosti informací, které se tam sdělují. Mohou být prozrazeny pouze relevantní a faktické informace a nesmí dojít k ´pomlouvání´. Může být vhodné zorganizovat schůze tak, aby se diskuse účastnili pouze odborníci, kteří se podílí na péči o pacienta. Pokud se pacient a/nebo jeho pečovatelé porady nezúčastnili, měla by se určit osoba, která pacientovi podá zprávu.

Žádost o informace

1. Od pacienta
V některých případech pacienti neznají svou diagnózu, např. karcinom nebo chronickou degenerující neurofyziologickou chorobu, jakou je skleróza multiplex nebo Parkinsonova choroba. Pacienti mohou být zmatení z toho, proč byli posláni k fyzioterapeutovi a mohou se fyzioterpeuta na svou diagnózu zeptat. Připomínáme členům, že takové informace by měl pacientovi podat doktor s všeobecnou odpovědností za pacienta. Radíme tedy členům, aby takovou informaci nepodávali a aby zkontaktovali onoho doktora a informovali ho o tom, že pacient ji požaduje; je-li to nutné, může mu také naznačit dilema, kterému fyzioterapeut čelí s pacientem, který neví, proč byl fyzioterapeutovi předán. Toto se týká i výsledků vyšetření mimo rámec fyzioterapie. (10)

2. Od sousedů a druhých pacientů
S pacienty v nemocnici i na veřejnosti bývá fyzioterapeut
často společným faktorem a může dostávat dotazy na jiné pacienty a sousedy. Fyzioterapeut musí být na pozoru, aby nevyzradil žádné důvěrné informace.

3. Od oficiálních zdrojů, jako je DSS, advokátů atd.
Předtím, než poskytnete jakékoliv informace, ověřte si, že pacient dal písemné svolení k prozrazení takových informací.

“Balíček právní působnosti“ vydaný Společností (15) poskytuje další rady ohledně sdělování informací členům právnické profese.

4. Od nadřízených/manažerů zaměstnavatelů
Předtím, než poskytnete jakékoliv informace, ověřte si, zda pacient chápe, jaké informace budou podány a že je nutné tyto informace sdělit. Zaměstnavatelé mohou zkontaktovat oddělení fyzioterapie, aby si zkontrolovali docházku; tato informace je důvěrná a nemůže být sdělena.

5. Jiné kompetentní autority
Před poskytnutím informace by se měla ověřit povaha dané autority a vyžádat pacientovo svolení.

Vedlejší informace

Následuje několik příkladů informací/vědomostí, které fyzioterapeuti nabudou v průběhu své praxe, a několik návrhů, jak s nimi naložit.

· Vědomí o trestní činnosti: fyzioterapeut si nedávno povšiml při návštěvě pacienta rozhovoru, který probíhal v sousedním pokoji o vyloupení banky. Po diskusi s úsekovým ředitelem byla informována policie.

· Důkazy o zneužívání: fyzickém, sexuálním nebo psychologickém – a přitom nemusí být zjevné známky pacientovy léčby. Taková situace bývá obvykle velmi nesnadná, ale je nezbytná urgentní diskuse se starším kolegou spolu s odkazem na příslušného odborníka, např. doktora nebo peč· ovatele nebo nějaký úřad jako je Ústav sociální péče. Práva dětí dávají odborníkům jasný návod, pokud bylo zjištěno zneužívání dítěte.

· Problematika prostředí: když jsou důkazy o problémech prostředí, jako je např. zamoření blechami nebo myšmi, nebo nadměrné vlhko či poškození stavby, členové by měli informovat svého vedoucího služby, příslušného doktora nebo jinou náležitou autoritu.
PRAVIDLO IV: VZTAHY S KOLEKTIVEM ODBORNÍKŮ A PEČOVATELI

Kvalifikovaní fyzioterapeuti budou komunikovat a spolupracovat s kolektivem odborníků a jinými pečovateli v zájmu a se souhlasem svého pacienta; a vyhnou se kritice kohokoliv z nich.

Toto pravidlo se vztahuje na spolupráci a komunikaci, která se od fyzioterapeutů očekává při jednání se všemi odborníky a jinými lidmi, kteří se účastní péče o jejich pacienta. Toto se vztahuje na záležitosti týkající se odkazů, práce v multi-disciplinárním týmu a využití fyzioterapie způsobem, který nenákladně a efektivně napomáhá dobrému zdraví.

Kvalifikovaní fyzioterapeuti mohou přijímat a přijímají pacienty na vyšetření a léčbu bez písemného nebo ústního odkazu doktora nebo jiného zdravotníka. Pacienti mohou přijít z vlastního rozhodnutí, na odkaz jiného fyzioterapeuta nebo jiného pracovníka ve zdravotnictví.

Pravidlo IV neomezuje kvalifikované terapeuty, aby pracovali pouze s pacienty odkázanými lékaři. Odpovědnost za fyzioterapeutické vyšetření a léčbu však spočívá na kvalifikovaném fyzioterapeutovi. Rozhodnutí pracovat tímto způsobem tuto odpovědnost nijak nezmenšuje.

Připomínáme kvalifikovaným fyzioterapeutům, že nesou právní odpovědnost za léčbu a radu, která následuje po vyšetření. To platí nehledě na to, zda fyzioterapeut po vyšetření pacienta shledá, že léčba vyžádaná lékařem je vhodná a zda je následovně vykonána či ne.

Uznáváme přitom, že není pravděpodobné, že by nějaký odkaz na kvalifikovaného fyzioterapeuta mohl být považován za nevhodný. To proto, že odpovědnost spočívá na fyzioterapeutovi, aby po vyšetření rozpoznal, zda je fyzioterapie indikována či ne. Z toho důvodu jsou stanovena klinická kritéria, aby byla zajištěna dohoda na jasných cílech jakéhokoliv zásahu.

Pokud se manažeři fyzioterapie rozhodnou omezit přístup ke svým službám tím, že budou provozovat pouze systém lékařských odkazů, mělo by se dát otevřeně najevo, že tento systém odkazů není podmínkou profesionální fyzioterapeutické praxe, ale byl zaveden jako manažerská strategie.

Kvalifikovaní fyzioterapeuti mají trojnásobnou odpovědnost za to, že zásah vyplývající z jejich vyšetření je nezbytný a náležitý:
· Vůči pacientovi; dbát na to, aby v pacientovi nevzbudil přílišné naděje, které pak nemohou být splněny a nemarnit jeho čas a neléčit pacienty, pro které by léčba nebyla přínosem.

· Vůči sobě samým; pokud by kvalifikovaný fyzioterapeut léčil pacienta, který takovou léčbu nepotřebuje, mohlo by tím dojít k přestupku “Pravidel profesionálního chování“. Je morálně nesprávné poskytovat léčbu, když jí není zapotřebí nebo když je nutný odkaz na jinou službu.

· Vůči zaměstnavateli; ať už pracuje samostatně anebo je zaměstnán prostřednictvím zdravotní péče, soukromé nemocnice nebo průmyslového podniku, je neetické marnit čas a peníze tím, že bude léčit pacienty, kteří to nepotřebují.

Odkazy přijaté od lékařů a jiných zdravotníků s požadavkem ´fyzioterapii prosím´ se zpracovávají výše uvedeným způsobem a většinou nepředstavují žádný problém. Pokud se fyzioterapeut rozhodne, že fyzioterapie není vhodná, je radno o tom odkazujícího lékaře informovat. To napomáhá vzdělávání kolegů o roli fyzioterapie.

Některé odkazy však potíže způsobují. Obvykle to bývají odkazy ´na předpis´ a většinou spadají do tří kategorií:

· Požadavek na léčbu, která by byla pro pacienta aktivně škodlivá.
· Požadavek na léčbu, která je zbytečná.
· Požadavek na léčbu, která má pochybný přínos.

(a) Aktivně škodlivá

Zdravotnický oběžník HC(77)33 (11) ´Vztahy mezi lékařskou a léčebnou profesí´ obsahuje poznámky společného výboru konzultantů. V odstavci 2 (ii) se píše:
“Při žádosti o léčbu terapeutem doktor jasně žádá o pomoc jiného kvalifikovaného odborníka a lékařská profese se od různých terapií liší. Z toho vyplývá, že terapeut má povinnost a následně i právo odmítnout provést terapii, která by podle jeho profesionální kvalifikace a odborné znalosti byla pro pacienta aktivně škodlivá.

Stejně tak i doktor, který je za pacienta odpovědný, má právo nařídit terapeutovi, aby neprováděl některé formy léčby, o kterých se domnívá, že by byly pro pacienta škodlivé.“

Lékařští kolegové tak jasně uznali, že kvalifikovaní fyzioterapeuti mají právo odmítnout léčbu pacienta, když považují požadovanou léčbu za aktivně škodlivou. Za takových okolností by bylo zdvořilé a pro pacienta prospěšné, kdyby fyzioterapeut promluvil s lékařem a navrhl jiné způsoby léčby na základě fyzioterapeutického vyšetření.

(b) Zbytečná léčba
Pokud je jasné, že požadavek není vhodný nebo ho nelze ospravedlnit ve smyslu možného prospěchu nebo dostupných zdrojů, je nutné oslovit lékaře a vysvětlit mu odpovědnosti terapeuta jak je uvedeno výše. Pokud lékař nadále trvá na svém nevhodném požadavku, může být zapotřebí, aby ho formálněji oslovil starší klinický fyzioterapeut nebo vedoucí služby. Také by měla být vznesena námitka vůči předepsání počtu sezení požadovaných v rámci nebo mimo rámec specifikovaného časového úseku, aby byl splněn terapeutický zákrok. Vyjádření (o stanovisku) ohledně dávkování fyzioterapie je k dispozici od CSP. (12)

(c) Léčba s pochybným přínosem

Mnohé z metod fyzioterapie ještě nebyly zhodnoceny nebo prozkoumány, přestože se zdá, že mají příznivý účinek. Je zodpovědností každého jednotlivého fyzioterapeuta, aby se vždy informoval o výzkumu a vyhodnocení metod a postupů při léčbě různých stavů. Při rozvoji výzkumu a hodnocení nyní vyplývá, že mnohé léčby, které byly považovány za bezpečné a účinné, takovými zcela nejsou; některé léčebné postupy jsou považovány za zdiskreditované. Proto je důležité, aby terapeut uměl mluvit informovaně a dokázal využít těchto zjištění při rozebírání žádostí o léčbu s pochybným účinkem spolu s odkazujícím lékařem. Je důležité, aby byl za odborníka na souhrn vědomostí, jakým je fyzioterapie, považován fyzioterapeut.

Mnohé z toho, co je uvedeno výše, se týká vztahů s kolegy z řad lékařů. Avšak fyzioterapeuti pracují se širokou škálou odborníků z oblasti zdravotnictví a sociální péče, stejně jako s učiteli, příbuznými, neformálními i formálními pečovateli a pacienty.

Za všech okolností musejí být tyto pracovní vztahy směrovány k pacientovi a jeho rodině, aby mu byla poskytnuta co nejkvalitnější možná péče. Informace ohledně péče o pacienta musí být poskytovány pouze v souladu s postupem uvedeným v Pravidle III. Multi-profesionální léčebné plány, protokoly a kontroly, které přispívají k péči o pacienta individuálně nebo kolektivně jsou součástí komunikace a spolupráce, jak jsou uvedeny v tomto pravidle.

Od fyzioterapeutů se také očekává, že budou úzce spolupracovat s kolegy fyzioterapeuty. Musí existovat naprostá komunikace v nejlepším zájmu péče o pacienty. CSP má k dispozici směrnice pro členy v souvislosti s pacienty, kteří vyhledávají péči jak v soukromém, tak ve veřejném sektoru. (13)

Od členů se očekává, že nebudou veřejně kritizovat žádného kolegu, ať slovně či písemně, před pacientem ani žádným jiným členem zdravotnického personálu ani jinými. Taková kritika může mít dalekosáhlé důsledky. To však členům nezabraňuje v tom, aby poskytovali odborné svědectví u soudu o kolegově údajném zanedbání povinností. Od takových členů se očekává, že budou objektivní a schopni podpořit své svědectví příslušnými referencemi. Pokud má však člen dojem, že svědectví poskytnuté odborným svědkem, kolegou, ho poškodilo, může podniknout příslušné kroky prostřednictvím tohoto pravidla.

PRAVIDLO V: POVINNOST PODAT HLÁŠENÍ

Kvalifikovaní fyzioterapeuti mají povinnost podat příslušným orgánům hlášení o okolnostech, které mohou vystavit pacienty či druhé riziku.

Kvalifikovaní fyzioterapeuti pracují v různých podmínkách jak uvnitř tak vně nemocničního prostředí. Každé prostředí může představovat riziko pro pacienta, pečovatele a terapeuta, některá z nich mohou být zřejmá, jak například strmé schodiště bez zábradlí v domácím prostředí; některá už tolik zřejmá nejsou, jako třeba špatně osvětlená místa na oddělení fyzioterapie. Od členů se očekává, že budou znát zdravotní a bezpečností předpisy a procedury a že zajistí, aby je jejich pacienti, kolegové i oni sami dodržovali.

V průběhu léčby jsou pacienti vyzýváni, aby podstoupili vykalkulovaná rizika a učinili tak pokrok v procesu rehabilitace a dosáhli svého maximálního potenciálu. Od fyzioterapeutů se očekává, že tato rizika podstoupí, vysvětlí je svým pacientům a zaznamenají je na příslušných místech.

Rizika vztahující se na jiný personál, který pečuje o pacienta, jsou také zodpovědností fyzioterapeuta. To může zahrnovat úroveň personálního zajištění nezbytného k vedení rehabilitačního programu, včetně bezpečné manuální manipulace s pacientem; bezpečné jak pro pacienta, tak pro pečovatele nebo celkovou tělesnou kondici a vhodnost domácího pečovatele.

Od fyzioterapeuta se tedy požaduje, aby zvážil všechna rizika vztahující se na celkovou fyzioterapeutickou péči o pacienta. Jakákoliv zjištěná rizika, s kterými si fyzioterapeut nebo terapeutická služba nemůže poradit, musí být nahlášena, obvykle písemně, příslušným autoritám, aby se zajistilo vhodné řešení všech rizik.

Nedávno byl generální lékařskou radou suspendován nadřízený lékař za to, že nenahlásil známou a rozpoznanou nekompetentní úroveň praxe svého kolegy. Ministr zdravotnictví podporuje jednání kolegů, kteří hlásí nekompetentní chování příslušným autoritám. Členům proto radíme, aby si zajistili uchování své vlastní kompetence, jak je doporučeno v Pravidle I, pomáhali kolegům zachovávat jejich vlastní standardy a úroveň praxe a v zájmu péče o pacienta hlásili nekompetentní praxi příslušným autoritám.

Za několik posledních let bylo mnoho napsáno a diskutováno o “šeptandě“ v NHS. Připomínáme členům, že pokud jsou znepokojeni úrovní personálního zajištění, přidělováním péče nebo jinými činnostmi trustu, o kterých jsou přesvědčeni, že ohrožují pacienty nebo je nějakým způsobem diskriminují, musejí to řešit prostřednictvím procedur trustu, než to “dají na veřejnost.“ Každý trust by měl mít publikované postupy, které jsou v souladu se směrnicemi z výkonné rady NHS a Kodexu praxe o otevřenosti v NHS. Když jsou tyto postupy vyčerpány a fyzioterapeut je přesvědčen, že na jeho znepokojení nebylo patřičně zareagováno, může jít dále. V takovém okamžiku by měl hledat radu u CSP.




PRAVIDLO VI: INZERCE

Kvalifikovaní fyzioterapeuti zajistí, aby inzerce jejich profesionálních aktivit byla pravdivá, profesionálně střízlivá a v souladu s “Britským kodexem inzertních postupů a prodejní reklamy.“

Toto pravidlo stanoví parametry, v jejichž rámci mohou členové inzerovat. To znamená, že pokud je inzerce profesionálně zdženlivá, přesná, legální, decentní, poctivá a pravdivá, jediným omezením je pro členy finanční dostupnost. Zásady Britského kodexu inzertních postupů a prodejní reklamy jsou připojeny jako DODATEK I.

Vzhledem k významu udržení vztahu pacient/terapeut, je neetické obracet se osobně na potenciální pacienty, ať už se jedná o oslovení tváří v tvář nebo po telefonu.

Inzerce, ať psaná či audiovizuální, by neměla být falešná, klamná, zavádějící, podvodná, sebechvalná, nečestná ani senzacechtivá. To se týká i použití kvalifikací a titulů. Je nevhodné (avšak nikoli neetické) používat příliš mnoho kvalifikací. Tři obvykle postačí. Neměly by se uvádět srovnávací výsledky týkající se nadřazenosti v osobních dovednostech, vybavení nebo zařízení vůči kolegovi-terapeutovi. Členové se však mohou nazývat specialisty, pokud splňují kritéria uvedená CSP. (4)

Je sice správné, aby fyzioterapeuti propagovali fyzioterapeutickou profesi a praxi, avšak pokud se týče jejich osobní odborné praxe, měli by jednat rezervovaně.

“Co to znamená být profesionálně střízlivý?“

To do velké míry závisí na vkusu; reklama v místních časopisech a novinách, na klubových vývěskách atd., pravděpodobně bude muset být jiná než brožurky, které si členové nechají vytisknout k propagaci zařízení mezi místními doktory a pacienty. Členové si mohou osvojit logo nebo nakladatelskou uzanci; to může být profesionálně zpracováno a používáno kdykoliv a kdekoliv se terapeut rozhodne inzerovat. Pro ty, kteří chtějí používat odznak členství na hlavičce dopisních papírů, v brožurkách nebo inzerátech, je k dispozici bromid (kopie vhodná pro reprodukci) v oddělení Public Relations. Členům připomínáme, že nemohou používat výsostný znak Společnosti, neboť ten je vyhražen pouze pro použití Společnosti.

“Co mohu do inzerátu napsat?“

Každý inzerát by samozřejmě měl obsahovat jméno, název kliniky, pokud na nějaké pracujete, adresu a telefonní číslo a třeba i ordinační hodiny – to je důležité, pokud je například klinika k dispozici i ve večerních hodinách, pracuje se o sobotách a nedělích nebo když je na telefonu záznamník. Užitečné bývají i oblasti, na které se členové zaměřují, jako například sportovní zranění, pediatrie, před a po-porodní výuka a zda jsou v některé oblasti odborníky. Avšak srovnávací údaje o osobní nebo profesní nadřazenosti nejsou dovoleny.

“Kde mohu inzerovat?“

V podstatě kdykoliv a kdekoliv, v závislosti na finanční disponibilitě. Ještě předtím je však vhodné zvážit, jak finančně efektivní a produktivní jsou různé formy reklamy a zda odpovídají profesionální představě. Například inzerát v místních novinách nebo novinovém stánku může vést k tomu, že inzerát bude pohlcen mezi inzeráty instalatérů, truhlářů a zahradníků. Lidé přitom vědí, kdy jejich služby potřebují, ale mnozí z nich nepoznají, když jejich zdravotní stav vyžaduje zásah kvalifikovaného fyzioterapeuta a proto tento druh inzerce nebude zřejmě příliš užitečný. Vhodnější by asi byla reklama na stránce o zdraví v místních novinách, kde by byly uvedeny dovednosti kvalifikovaného terapeuta (jako například péče o záda, léčba poranění měkkých tkání, péče o pacienty s dlouhodobými neurologickými poruchami).

Noviny také mohou nabídnout vyčerpávající článek o fyzioterapeutické praxi, spolu s placeným inzerátem. I když je to nákladné, je zde větší pravděpodobnost, že taková inzerce přitáhne zákazníky spíše než pravidelné týdenní inzeráty v menším měřítku.

Pokud se léčí místní známá osobnost, může být ochotna veřejně vystoupit a zříci se svého práva na diskrétnost, nebo při otevírání nové kliniky je možné přizvat tisk; opakujeme, že nikoli proto, aby vychvaloval ctnosti konkrétního člena, ale proto, aby zviditelnil práci kvalifikovaných fyzioterapeutů; může být vhodná i všeobecná inzerce; avšak průvodní důsledky mohou posílit praxi konkrétního terapeuta.

Doporučujeme uvedení ve Zlatých stránkách a Thompsonově místním seznamu; Společnost také doporučuje blokový inzerát Organizace kvalifikovaných fyzioterapeutů v soukromé praxi (OCPPP). Přestože jsou členové konkurenty jiným místním kolegům, neznamená to, že není možná společná reklama. Takový blok zdůrazňuje rozdíl mezi kvalifikovanými a nekvalifikovanými fyzioterapeuty. Může se také zvážit skupinová inzerce v jiných časopisech a novinách.

Další podnikatelské metody mohou zahrnovat reklamu kliniky na vašem autě, rozesílání vaší brožurky mezi místní doktory, sportovní kluby, rekreační centra, hotely, atd.

“Co když druzí inzerují mé služby?“

Při stále narůstající konkurenci se mohou soukromé nemocnice, sanatoria, trusty NHS nebo konsorcia fyzioterapeutů, vedená buď kvalifikovaným fyzioterapeutem nebo laickým majitelem rozhodnout, že budou inzerovat své fyzioterapeutické služby. Někdy taková inzerce nebývá profesionálně zdrženlivá a inzerované služby bývají spojovány s jinými terapeuty, kteří nepraktikují podle standardu požadovaného od kvalifikovaných fyzioterapeutů. Doporučujeme členům, aby si zkontrolovali, pokud je to možné, inzeráty, které mají být podány v místních novinách a na jiných místech o jejich službách. Použití frází jako “k dispozici jsou i kvalifikovaní a státem registrovaní fyzioterapeuti“ má i své nevýhody, pokud klinika/nemocnice jasně neoznačí a neidentifikuje ty členy personálu, kteří jsou kvalifikovanými fyzioterapeuty. Mějte na paměti, že pro většinu zástupců veřejnosti fyzioterapeuta představuje bílý plášť, schopné vystupování a přístroj ultrazvuku, a cedulka s titulem “Fyzioterapeut“ nijak nenaznačuje kvalifikované postavení. Pokud je na klinice nebo v nemocnici zaměstnáno nebo s ní má smlouvu na své služby několik kvalifikovaných fyzioterapeutů, je vhodné umístit v oblasti příjmu seznam jmen a zkratek titulů spolu s přesnými osobními cedulkami se jménem. Zaměstnancům se musí zdůrazňovat klinické, etické a profesionální standardy požadované od kvalifikovaných fyzioterapeutů a ty by se měly pokud možno odrážet i v jakékoli inzerci fyzioterapeutických služeb.

“A co cedule?“

Cedule je oznámení pacientům/klientům, že na oné adrese pracuje kvalifikovaný fyzioterapeut. Měla by proto být jasná a dobře viditelná. Pokud se praxe nachází v klidné ulici, je vhodná mosazná vývěska; pokud jste na rušné hlavní ulici, může být užitečnější širší a nápadnější cedule. Společnost nemá žádné směrnice k tomu, co členové mohou na vývěsku napsat, ale má se zato, že jednoduché, přímé informace, jaké bývají třeba na vizitce, vypadají profesionálně. Avšak důrazně členy vyzýváme k tomu, aby na jakékoliv ceduli uváděli “Kvalifikovaný fyzioterapeut“ namísto pouze “Fyzioterapeut“.

“Musím inzerovat?“

Není to nutné, i když uvedení ve Zlatých stránkách, jiných seznamech a vhodná vývěska jsou zřejmě nepostradatelné. Pokud má člen úspěšnou, čilou praxi, která přežívá a rozšiřuje se díky ústnímu podání a dobrému příkladu, nemusí být zapotřebí vynakládat tvrdě vydělané peníze na reklamu. Na druhou stranu reklama může posílit zákazníkovu důvěru a ukázat lidem, že v jejich místě sídlí fyzioterapeuti. V tomto smyslu se jedná o dobrý způsob propagace kvalifikovaných fyzioterapeutů jako celku.


PRAVIDLO VII: PRODEJ SLUŽEB A ZBOŽÍ

Kvalifikovaní fyzioterapeuti nebudou prodávat, dodávat, schvalovat ani podporovat prodej služeb nebo zboží způsobem, který zneužívá profesionálního vztahu s jejich pacientem.

Kvalifikovaní fyzioterapeuti by měli prodávat nabo dodávat zboží či služby v klinické praxi až poté, co si ověřili, že daný artikl je vhodný pro zdravotní stav daného pacienta. Výše manipulačního poplatku na prodej zboží nebo služeb by měla být rozumná. Kvalifikovaní fyzioterapeuti by neměli přijímat provizi od třetí strany za doporučení nákupu zboží nebo služeb při praxi.

Fyzioterapeuti působící mimo veřejný nebo zaměstnanecký sektor v první řadě prodávají služby kvalifikovaného fyzioterapeuta. Od členů se tudíž očekává, že zajistí po detailním vyšetření poskytnutí řádné péče a že pacienty budou informovat o pravděpodobné délce a nákladech daného zásahu a že budou účtovat rozumné poplatky. Nepřiměřená taxa nebo nadbytečná léčba by mohla člena vystavit nebezpečí stížnosti na překročení tohoto pravidla.

Toto pravidlo se výslovně vztahuje na klinický kontext a na dodávání pomůcek, opor atd. pacientům a účtování si za ně. V rámci NHS jsou stanoveny pevné směrnice na dodávku tohoto zboží a účtování za ně. V rámci soukromé praxe je přijatelné, aby k ceně položky byl připočten manipulační poplatek. Avšak bylo by neetické, aby byla marže tak vysoká, že by došlo ke zneužití vztahu s pacientem a přesahovalo by to rámec normální dobré komerční praxe.

Založení podniku dodávajícího vybavení

V stále větší míře členové zakládají podniky, které dodávají celé spektrum vybavení a služeb. Často to bývá vedlejší činnost mimo práci s pacienty. Je důležité, aby tyto dvě činnosti zůstaly odděleny, a aby při doporučování nebo dodávání jakéhokoliv zařízení pacientovi terapeut splňoval kritéria stanovená v těchto Pravidlech a aby z toho neměl komerční užitek.

Fyzioterapeuti často bývají vynalézaví a s pomocí řemeslníků nebo i sami vyvíjejí nové kusy zařízení, pomůcek nebo opor a začínají tyto předměty vyrábět, propagovat a prodávat. To je opět zcela legitimní a může to být nezbytnou činností kvalifikovaného fyzioteraputa a nijak to neporušuje toto pravidlo, pokud to není spojováno s přímou klinickou praxí, která zneužívá profesionálního vztahu s jednotlivými pacienty. Členové by si však měli být při přizpůsobování a modifikacích zařízení vědomi právních omezení a znát své povinnosti v souvislosti s ručením za výrobek. (14)

Schválení výrobku

Výrobci vždy usilují o schválení a propagaci svých výrobků; pro dobrou reklamu je pro ně velmi užitečné určit kvalifikovaného fyzioterapeuta, který doporučí široké použití daného zařízení, studeného zábalu, opěry nebo čehokoliv jiného. Radíme proto členům, aby se pečlivě rozmysleli, než se pustí do jakýchkoliv pokusů atd. – negativní výsledky se publikují jen zřídka, pokud vůbec – a aby byli opatrní na to, jak je v následovné reklamě použito jejich jméno, oddělení nebo nemocnice a také jakou odměnu mohou získat za takový test nebo návrh na změnu designu. Pokud máte pocit, že výrobek za to stojí a chcete, aby bylo vaše jméno s tímto výrobkem spojováno, je to etické. Avšak propagovat nebo prodávat ho svým pacientům jako součást klinické praxe a přijímat provizi etické není.

Pokud jsou členové na pochybách ohledně jakékoliv činnosti v souvislosti s touto problematikou, mohou si položit tuto zásadní otázku: “Ovlivní to vztah mezi pacientem a fyzioterapeutem? Zneužívá to situace přímé klinické praxe?“ Pokud ano, je to neetické. Pokud ne, je to pravděpodobně etické, ale vždycky je moudré ujasnit si, jak bude vaše angažovanost využita. Pokud máte další pochybnosti, zkontaktujte Oddělení pro profesionální záležitosti Kvalifikované společnosti pro fyzioterapii, kde s vámi rádi situaci prodiskutují.


PRAVIDLO VIII: OSOBNÍ A PROFESIONÁLNÍ STANDARDY

Kvalifikovaní fyzioterapeuti se budou vždy držet osobních a profesionálních standardů, které odrážejí vážnost profese.

Toto pravidlo bylo záměrně formulováno všeobecně, s tím vědomím, že není možné přesnými termíny specifikovat všechny činnosti, které by v současnosti i v budoucnosti mohly být považovány za překročení profesionálního chování.

Následující příklady uvádějí druhy případů, které by pravděpodobně byly předloženy Kvalifikované společnosti a které by mohly vést k žádosti o profesionální disciplinární řízení.

(a) Odsouzení

Jakékoliv odsouzení člena zákonným soudem může být důkazem o tom, že pokračování ve fyzioterapeutově praxi by mohlo znamenat jisté riziko pro veřejnost a také to, že může vrhat nepříznivé světlo na profesi. Je proto vhodné, aby Společnost zvážila všechny okolnosti vedoucí k takovému odsouzení.

Nastanou pochopitelně případy méně významné a/nebo osobní povahy, kde žádného zakročení ze strany Kvalifikované společnosti nebude zapotřebí. Když budou Kvalifikované společnosti takové případy předloženy, obyčejně je vyřeší neformálně.

Je důležité, aby se člen, který je obviněn z trestního činu, nepřiznal k vině, pokud se domnívá, že má obhajobu, neboť přijetí přiznání viny soudem by vedlo (alespoň bez právní porady) k odsouzení a tak by byl člen podroben profesionálnímu disciplinárnímu řízení.

(b) Disciplinární řízení Státního registračního výboru

Jakákoliv nepříznivá zjištění provedená Výborem fyzioterapeutů CPSM budou nahlášena Kvalifikované společnosti a vystaví člena možnosti disciplinárního řízení v souladu s vlastními nařízeními Společnosti. Záležitosti předložené Výboru fyzioterapeutů mohou být předloženy i Společnosti jako porušení Pravidel profesionálního chování.

(c) Disciplinární řízení ze strany zaměstnavatele

Disciplinární řízení ze strany zaměstnavatele, které vede k propuštění ze zaměstnání, může také vést k obvinění z porušení profesionální etiky. Toto platí i tehdy, pokud byl člen podroben příslušnému soudnímu procesu, který neskončil usvědčením.

Disciplinární řízení ze strany zaměstnavatele, které vede k potrestání bez propuštění (např. důtka), obyčejně nepovede k disciplinárním krokům ze strany Kvalifikované společnosti, pokud neexistují dostatečné okolnosti k podání stížnosti v jiném oddíle Pravidel profesionálního chování.

(d) Osobní chování snižující reputaci profese

Osobní chování, které nevede k usvědčení zákonným soudem nebo k disciplinárním krokům zaměstnavatele, může dát podnět k disciplinárnímu řízení ze strany Kvalifikované společnosti, pokud je takové chování posuzováno jako snižující reputaci profese, například nečestné a neslušné nebo násilnické chování. Zneužívání alkoholu nebo drog bude obyčejně projednáváno jako zdravotní záležitost, ale může být také předmětem disciplinárního řízení.

PRÁCE O SAMOTĚ

Přestože toto varování platí pro všechny fyzioterapeuty, ať pracují za jakékoliv situace a v jakémkoliv prostředí, členové, kteří pracují o samotě, jsou obzvlášť zranitelní. Avšak zatímco tradičně si mnozí fyzioterapeuti mysleli, že o samotě pracují pouze soukromí terapeuti bez pomocníků, s rozvojem obecních služeb za poslední léta, s přechodem k menším místním oddělením a s všeobecným rozšiřováním profese do většího počtu specializací je stále běžnější, že více a více fyzioterapeutů pracuje o samotě.

Vzhledem k nárůstu násilí, se kterým se v naší společnosti setkáváme a rozvoji stále spornější etiky by se měli fyzioterapeuti, kteří pracují o samotě, pečlivě zamyslet nad svými pracovními postupy. To, že jste praktikující fyzioterapeut ještě neznamená, že jste chráněni. Fyzioterapeuti jsou zranitelní vůči napadení. To může přijít od pacientů nebo od příbuzných nebo od pacientových pečovatelů. Může k němu dojít z mnoha důvodů: pacienti a rodiny jsou ve stresu, který následuje po zranění nebo nemoci, vlivem drog nebo zneužívání jiných substancí. Fyzioterapeuti mají zapotřebí znát rodinnou situaci, aby mohli zvážit, pokud možno, svou zranitelnost vůči napadení, ať už slovnímu či fyzickému.

V soukromé praxi - ať je tato skutečnost jakkoliv znepokojující - jsou konkrétně muži fyzioterapeuti, kteří pracují o samotě, obzvlášť náchylní k obvinění z nemravného napadení. Důrazně jim radíme, aby si zajistili přítomnost třetí osoby při vyšetřování pacientek, anebo pokud to není v praxi možné, aby pacientku požádali, aby na vyšetření nebo léčbu přišla s příbuzným nebo přítelkyní. Přestože tohle je zcela ukázková situace, ze které by takové obvinění mohlo vzniknout, bylo by nemoudré domnívat se, že k tomu nemůže dojít v jakékoliv jiné situaci a terapeuti by si toho měli být vždy vědomi. Pamatujte, že smlouva na léčbu je mezi soukromým terapeutem a pacientem. Není zastoupena žádná třetí strana jako v NHS a fyzioterapeuti mohou odmítnout léčit, pokud jsou z nějakého důvodu nespokojeni.

Ve společenství - především v domácím prostředí - by měli členové dodržovat několik jednoduchých zásad, které praktikují návštěvy ze zdravotnictví a sociální pracovníci. Mezi ně patří i to, že dáte svým kolegům vědět, kam odcházíte a kdy byste se měli vrátit; nebudete si objednávat návštěvu u nového pacienta, když je tma; a vyhnete se problematickým městským částem a vzdáleným vesnicím. Při jízdě nechávejte dveře od auta zamčené a snažte se vždy auto bezpečně zaparkovat, když navštěvujete pacienty. Pokuste se, je-li to možné, zorganizovat společné návštěvy se zástupci jiných profesí u pacientů, kteří by podle vašeho mínění mohli činit problémy.

V malých místních odděleních, zdravotních centrech, klinikách začíná s rozvojem fyzioterapie do místních a specializovaných oblastí stále více členů pracovat o samotě. I když mají třeba kontakt s jinými odborníky a sestrami na příjmu na dané jednotce, na samotném oddělení nikdo jiný není.

Zde opět jsou tito členové vystaveni hrozbě nepravdivých obvinění ohledně jejich praxe a také možnosti fyzického nebo verbálního napadení. Většina členů si v průběhu let vytvoří cit pro to, že jistí pacienti nebo jejich příbuzní mohou způsobovat problémy. Když se takový pacient dostaví, je moudré upozornit jiného zaměstnance na jednotce anebo, je-li to možné, ´vypůjčit´ si jiného odborníka, aby na situaci dohlédl, případně u ní asistoval.

Na manažery je také vyvíjen tlak, aby dosadili personál do velkého počtu jednotek a může se stát, že počet zaměstnanců v těchto jednotkách se sníží. Proto manažery nabádáme, aby zvážili bezpečnost a zranitelnost personálu při plánování personálního zajištění a je-li to proveditelné, aby nenechávali jednotky s jedním zaměstnancem v izolaci. Pokud to není možné, měli by zajistit, aby měl takový zaměstnanec v případě jakéhokoliv problému k dispozici rychlou asistenci.

Všem členům radíme, aby se pečlivě zamysleli nad svými pracovními postupy, aby pokud možno vyloučili jakoukoliv možnost, že by se dostali do pozice, kdy by proti nim mohlo být vzneseno nespravedlivé obvinění z porušení profesionální etiky nebo kdy by mohlo dojít k napadení, ať už fyzickému nebo slovnímu.

Následky takového jednání pacientů jsou nesmírně znepokojující a nepříjemné; také mohou být nákladné pro zaměstnávající autoritu nebo pro jednotlivého terapeuta - nabádáme proto členy, aby učinili vše pro to, aby těmto situacím zamezili.

NEVHODNÉ VZTAHY S PACIENTY

Terapeutický vztah mezi fyzioterapeutem a jeho pacientem musí být založen na vzájemné důvěře a respektu. Fyzioterapeut, který tohoto vztahu zneužívá, ať už v rámci léčebného prostředí nebo mimo něj, svým jednáním porušuje tato Pravidla. I pacienti se mohou pokusit tento vztah zneužít a fyzioterapeuti musí být všímaví k jakýmkoliv znamením o tom, že se tak děje a podniknout kroky k tomu, aby znovu nastolili příslušnou interakci anebo aby se ze situace stáhli. Připomínáme členům, že sexuální vztah klinického terapeuta s pacientem může být trestný čin. Jedná se o trestný čin, pokud je pacientovi méně než 16 let, není schopen poskytnout souhlas nebo je plnoletý a nedá souhlas, kdy se jedná o znásilnění. Je to specifický trestný čin v Zákonu o mentálním zdraví.

Členové měli a mají blízký vztah s bývalými pacienty. Avšak jak terapeut tak i pacient musí jasně vědět, že to je mimo rámec terapeutického kontaktu. Pokud se má znovu začít nebo pokračovat v terapii, musí ji převzít jiný terapeut.

Bývá obvykle jasné, kdy se z terapeutického vztahu stává nevhodný emocionální nebo sexuální vztah. Členům však připomínáme, že i konverzace, které obsahují narážky na politiku, náboženství nebo sex mohou být nevhodné.

PRÁVNÍ OHLEDY

Od kvalifikovaných fyzioterapeutů se očekává, že kromě dodržování Pravidel profesionálního chování budou dodržovat zákony země v souvislosti s vykonáváním své profese. Pokud člen pracuje mimo svůj osobní rámec praxe nebo ji vykonává takovým způsobem, že pacientovi způsobí škodu, může mít pacient důvod obvinit ho podle občanského zákona ze zanedbání. Zanedbání je definováno jako nedodržení povinnosti poskytnout péči, které má za následek škodu. Od pacienta je vyžadováno, aby prokázal kauzaci, tj. poškození nebo ublížení, které utrpěl vinou zanedbání ze strany terapeuta.

Přitom však pochybení v úsudku nemusí nutně představovat akt zanedbání, i když dojde k poškození. Bohužel v jakékoliv profesi, která podstupuje rizika, dochází i k nehodám. Pokud se fyzioterapeut domnívá, že při léčbě pacienta došlo k poškození, je důležité, aby fyzioterapeut zajistil vypsání podrobné zprávy o daném incidentu a aby byla co nejdříve po incidentu vyplněna veškerá dokumentace o nehodě nebo příhodě, aby byla kompletně a příslušně podepsána a bezpečně uložena spolu s pacientovým spisem.

Jen vzácně se stává, že by pacient na fyzioterapeuta podal žalobu. Avšak stále více pacientů začíná vést spor a proto členům připomínáme, že když budou pracovat bezpečně, účinně a budou vést podrobné záznamy, je nepravděpodobné, že by se stali předmětem obvinění ze zanedbání. Další informace o zanedbání a o svědectví faktu, tj. o svědectví ohledně nějakého obvinění ze zanedbání, jsou k dispozici v ´Balíčku právní působnosti´, (15) který je k mání na Oddělení pro profesní záležitosti. Opakujeme, že je důležité, aby byl jak terapeutovi, tak i soudu k dispozici podrobný, kompletní a adekvátní záznam o pacientovi s detailními informacemi ohledně jakéhokoliv incidentu.

Fyzioterapie je profese, která má licenci na dotýkání se pacientů. Avšak na fyzioterapeutovi spočívá zodpovědnost za to, aby pacienty uvědomil, kdy a jak se jich bude v průběhu fyzioterapeutického procesu dotýkat. Fyzioterapeuti používají dotek pro diagnostické účely a proto by měli být pacienti před vyšetřením informováni o tom, jak bude vyšetření probíhat, které části oděvu bude zapotřebí svléci a proč a co můžou očekávat. Fyzioterapeuti se často dostanou do velké blízkosti svých pacientů a i to je zapotřebí pečlivě vysvětlit. Pokud pacient odmítne léčbu a následuje důkladná diskuse s pacientem o možných důsledcích takového odmítnutí a je učiněn podrobný zápis, nesmí fyzioterapeut v léčbě pokračovat. Pokud dojde k doteku bez souhlasu, pacient může podat žalobu u trestního soudu buď za ´napadení´ nebo dokonce za ´neslušné napadení´ (pokud se dá prokázat nemravný motiv). Proto je nutné, aby si byli fyzioterapeuti vědomi toho, jak jsou jejich pacienti citliví na svlékání a dotýkání a aby jim pečlivě a podrobně vysvětlili všechny postupy, které budou provádět. Někdy mohou i ustoupit od zamýšlené léčby, pokud se pacient očividně cítí nesvůj z toho, že je vysvlečený nebo že se ho terapeut dotýká.

INFORMACE O POJIŠTĚNÍ

Vykonávání profese fyzioterapeuta má svá rizika, jak je uvedeno výše.
Je proto důležité, aby se všechna rizika náležitě kryla příslušným pojištěním. V situaci zaměstnance je fyzioterapeut ´kryt´ v zastoupení svým zaměstanavatelem. Je ale důležité, aby si fyzioterapeut u svého zaměstnavatele ověřil stupeň a rozsah této zástupné zodpovědnosti. Je důležité, aby členové nerozšiřovali svou praxi způsobem, který je pro zaměstnavatele neznámý nebo nepřijatelný. To může znamenat, že když dojde k nehodě v souvislosti s takovou metodou a pacient se rozhodne podat žalobu, zaměstnavatel se postaví na jednu stranu. Některé nezávislé nemocnice a jiní zaměstnavatelé své zaměstnance nekryjí a je třeba, aby to bylo zcela srozuměno.

Ve všech těchto případech Kvalifikovaná společnost pro fyzioterapii prostřednictvím plného ročního předplatného kryje členy pojištěním profesionální zodpovědnosti v jejich praxi kdykoliv a kdekoliv na světě, kromě Severoamerického kontinentu. Podrobnosti o tomto pojištění a okolnostech, které toto pojištění podmiňují, jsou k dispozici v Kvalifikované společnosti pro fyzioterapii. (7)

ZÁVĚR

Informace a rady podané v tomto dokumentu podporují a rozšiřují Pravidla profesionálního chování Kvalifikované společnosti pro fyzioterapii. Uvedené rady a příklady nejsou vyčerpávající a pokud jsou členové na pochybách, měli by požádat Společnost o další radu.


KODEX INZERCE

Zásady

2.1 Veškerá reklama by měla být legální, slušná, poctivá a pravdivá.

2.2 Veškerá reklama by měla být připravována s pocitem zodpovědnosti vůči spotřebitelům a společnosti.

2.3 Veškerá reklama by měla respektovat zásady poctivé soutěže všeobecně přijímané v obchodním světě.

2.4 Žádná reklama by neměly přivést inzerci špatnou pověst.

2.5 Reklama musí být v souladu s Kodexem. Primární zodpovědnost za dodržování Kodexu spočívá na inzerentech. Ostatní, kteří se na přípravě a publikování reklamy podílejí, jako například agentury, vydavatelé a jiní dodavatelé služeb také přijímají povinnost dodržovat Kodex.

2.6 Jakékoliv bezdůvodné zdržování odpovědi na dotazy ASA může být považováno za porušení Kodexu.

2.7 ASA bude na požádání projednávat důvěrně jakékoliv dodané soukromé nebo tajné materiály, pokud soud nebo autority jednající ze své statutární moci nepřikážou jejich odtajnění.

2.8 Kodex má platnost jak v duchu tak v písmu.

Dosvědčení

3.1 Před předložením inzerátu k publikování musí mít inzerent zdokumentované důkazy, aby dokázal veškerá tvrzení, ať přímá či naznačená, která lze objektivně doložit. Relevantní důkazy by se měly bez meškání zaslat ASA, pokud jsou vyžádány. Adekvátnost důkazů bude posouzena s ohledem na to, zda podporují jak detailní trvzení, tak celkový dojem, který inzerát vytváří.

3.2 Pokud existuje významná rozdílnost informovaných názorů na jakákoliv tvrzení uvedená v inzerátu, neměla by být uváděna jako všeobecně platná.

3.3 Pokud nebyl obsah knih odborné literatury, kazet, videokazet apod. nezávisle potvrzen, inzeráty by neměly přehánět význam nebo praktickou užitečnost jejich obsahu.

3.4 Zřejmé nepravdy nebo přehnaná tvrzení, které s největší pravděpodobností nebudou zavádějící a náhodné menší chyby a neortodoxní hláskování jsou povoleny, pokud neovlivní přesnost nebo vnímání inzerátu jakýmkoliv materiálním způsobem.

Legálnost

4.1 Inzerenti mají primární zodpovědnost za to, aby zajistili legálnost své reklamy. Inzeráty by neměly obsahovat nic, co by porušovalo zákon nebo někoho navádělo k jeho prušení a neměly by vynechávat nic, co zákon vyžaduje.

Decentnost

5.1 Inzeráty by neměly obsahovat nic, co by mohlo způsobit vážnou nebo obecně rozšířenou urážku. Zvláštní úsilí je třeba vyvinout k tomu, aby nedošlo k urážce na základě rasy, náboženství, pohlaví, sexuální orientace nebo postižení. Dodržování Kodexu se bude posuzovat na základě kontextu, média, publika, produktu a převažujících standardů slušnosti.

5.2 Inzeráty mohou být nevkusné, aniž by přitom byly nutně v konfliktu s bodem 5.1 uvedeným výše. Inzerentům doporučujeme, aby před použitím potenciálně urážlivého materiálu zvážili citlivost veřejnosti.

5.3 Skutečnost, že konkrétní produkt je pro některé lidi urážlivý, není dostatečným důvodem k tomu, aby kvůli němu byly proti reklamě vzneseny námitky.

Poctivost

6.1 Inzerenti by neměli zneužívat důvěřivosti, nedostatku vědomostí nebo nezkušenosti spotřebitelů.

Pravdivost

7.1 Žádný inzerát by neměl být zavádějící vinou nepřesnosti, nejasnosti, přehánění, vynechání nebo něčeho jiného.

Záležitost názoru

8.1 Inzerenti mohou vyjádřit svůj náhled na jakoukoliv záležitost, včetně kvalit nebo vhodnosti svých produktů, pokud je jasné, že vyjadřují svůj vlastní názor a neuvádějí ho jako fakt. Tvrzení a srovnávání, která přesahují subjektivní názory, spadají pod bod 3.1 uvedený výše.

Strach a obavy

9.1 Žádný inzerát by neměl bezdůvodně vzbuzovat strach nebo obavy. Inzerenti by neměli používat šokující tvrzení nebo obrázky jen proto, aby přitáhli pozornost.

9.2 Inzerenti mohou apelovat na strach, aby podpořili uvážlivé chování nebo aby odradili od nebezpečného či bezmyšlenkovitého jednání; strach, který se tak pravděpodobně vyvolá, by neměl být neúměrný riziku.

Bezpečnost

10.1 Inzerenti by neměli ukazovat nebo podporovat nebezpečné praktiky, pokud to není v kontextu podpory bezpečnosti. Zvláštní péče by se měla věnovat inzerátům, které jsou určeny nebo zobrazují děti a mladé lidi.

10.2 Spotřebitelé by neměli být podporováni v tom, aby jezdili autem pod vlivem alkoholu. Reklamy včetně těch na pomůcky ke zkoušce dechu by neměly naznačovat, že účinky pití alkoholu lze zamaskovat a měly by obsahovat nápadné varování před nebezpečím jízdy pod vlivem alkoholu.

Násilí a asociální chování

11.1 Inzeráty by neměly obsahovat nic, co toleruje nebo může vyvolat násilí nebo asociální chování.

Politická reklama

12.1 Jakákoliv reklama, jejíž hlavní funkcí je ovlivnit názor ve prospěch nebo proti nějaké politické straně nebo volebnímu kandidátovi účastnícímu se britských, evropských voleb do parlamentu nebo místní samosprávy nebo jakékoliv záležitosti s voliči před referendem, je osvobozen z bodů 3.1, 7.1, 14.3, 19.2, a 20.1. Všechna ostatní pravidla Kodexu jsou platná.

12.2 Identita a statut takových inzerentů by měl být jasný. Pokud není jejich adresa a další kontaktní podrobnosti všeobecně k dispozici, měla by být obsažena v inzerátu.

12.3 Existuje formální rozdíl mezi vládní politikou a politikou politických stran. Reklama ústřední nebo místní vlády nebo reklama týkající se vládní politiky jako odlišné od stranické politiky, spadá pod veškerá pravdila Kodexu.

Ochrana soukromí

13.1 Nabádáme inzerenty, aby si předem obstarali písemné povolení, pokud v jakékoliv reklamě zobrazují nebo se zmiňují o jednotlivcích nebo jejich identifikovatelném majetku. Výjimky zahrnují většinu davových scén, zobrazování někoho, kdo je předmětem knihy nebo filmu, který je inzerován a zobrazování majetku na obecných venkovních lokalitách.

13.2 Inzerenti, kteří neobdrželi předchozí povolení od bavičů, politiků, sportovců a jiných lidí, jejichž práce jim poskytuje vysoký veřejný profil, by měli zajistit, aby tito nebyli zobrazeni urážlivým nebo nepříznivým způsobem. Inzeráty by neměly tvrdit nebo naznačovat, že byly schváleny tam, kde tomu tak není.

13.3 Předchozího povolení nemusí být zapotřebí, když inzerát neobsahuje nic, co by nebylo v souladu s pozicí nebo názory uvedené osoby. Inzerenti by si měli být vědomi toho, že jednotlivci, kteří si nepřejí být spojováni s inzerovaným produktem, mohou právně zakročit.

13.4 Obzvlášť opatrně by se měla uvádět zmínka o někom již zemřelém, aby nezpůsobila urážku nebo bolest.

13.5 Odkazy na členy královské rodiny a užití královských výsostných znaků obvykle není povoleno; inzerenti by měli konzultovat kancelář Lorda Chamberlaina. Odkazy na královské záruky by se měly ověřit u Asociace držitelů královských záruk.

Osvědčení a potvrzení

14.1 Inzerenti by měli mít podepsané a datované osvědčení, včetně kontaktní adresy, pro jakékoliv svědecké účely. Osvědčení by se mělo používat pouze s písemným souhlasem toho, kdo ho vydal.

14.2 Osvědčení by se mělo týkat inzerovaného produktu.

14.3 Osvědčení samo o sobě netvoří důkaz a názory v něm vyjádřené musí být podpořeny, kde je toho zapotřebí, nezávislými důkazy o jejich přesnosti. Jakákoliv tvrzení uvedená na základě osvědčení musí být v souladu s Kodexem.

14.4 Fiktivní potvrzení by se neměla předkládat jako kdyby byla skutečná osvědčení.

14.5 Odkazy na testy, zkoušky, profesionální potvrzení, výzkumné ústavy a profesionální časopisy by měly být použity pouze s povolením těch, kterých se to týká. Měly by pocházet z Evropské unie, pokud není v inzerátu uvedeno jinak. Jakékoliv zmíněné zařízení by mělo být pod přímým dohledem příslušně kvalifikovaného odborníka.

Ceny

15.1 Jakákoliv uvedená cena by měla být jasná a měla by se vztahovat k inzerovanému produktu. Inzerenti by měli zajistit, aby ceny odpovídaly zobrazeným produktům.

15.2 Pokud nejsou asresovány exkluzivně obchodu, citované ceny by měly zahrnovat splatnou DPH. Mělo by být okamžitě zřejmé, zda citoané ceny nezahrnují jiné daně, cla nebo povinné poplatky a ty by měly být, když je to možné, v inzerátu uvedeny.

15.3 Pokud je cena jednoho produktu závislá na koupi jiného produktu, měl by být zřejmý rozsah závazku ze strany spotřebitele.

15.4 Udání ceny slovy jako je ´až´ a ´od´ by neměly přehánět možné výhody, které mohou spotřebitelé získat.

Nabídky zdarma

16.1 Nejsou žádné námitky vůči nabídkám zdarma při koupi jiných produktů. Měl by být zřejmý závazek spotřebitelů u všech cen veškerého materiálu uvedeného v nabídce. Nabídka by měla být popisována jako zdarma pouze tehdy, když spotřebitelé neplatí více než:

(a) současnou veřejnou výši poštovného;
(b) vlastní náklady na přepravu nebo dovoz;
(c) náklady včetně případných výdajů na jakékoliv cestování, pokud si spotřebitel nabídku vyzvedne.

Inzerenti by neměli účtovat žádné dodatečné poplatky za balné a manipulaci.

16.2 Inzerenti se nesmí pokoušet získat zpět své náklady tím, že by snížili kvalitu složení nebo inflací ceny produktu, jehož koupě je podmínkou pro získání dalšího produktu zdarma.

Dostupnost produktů

17.1 Inzerenti musí dát najevo, když je množství zboží na skladě omezené. Produkty se nesmějí inzerovat, pokud inzerenti nemohou prokázat, že mají rozumné opodstatnění k domněnce, že mohou poptávku uspokojit. Pokud dojde k vyprodání produktu, od inzerentů se bude požadovat, aby předložili důkaz o monitorování skladu, komunikaci s odbytišti a pohotovém stažení reklamy, kde je to možné.

17.2 Produkty, které nemohou být doplněny, by neměly být inzerovány jako způsob průzkumu potenciální poptávky.

17.3 Inzerenti nesmějí používat techniku výhybkového prodeje, kdy jejich prodavači zkritizují inzerovaný produkt nebo naznačí, že není k dispozici a doporučí koupi dražší alternativy. Neměli by stavět překážky nákupu produktu nebo promptní dodávce.

Záruky

18.1 Kompletní podmínky jakékoliv záruky by měly být spotřebitelům k nahlédnutí předtím, než se zavážou k nákupu. Jakákoliv podstatná omezení by měla být uvedena v inzerátu.

18.2 Inzerenti by měli informovat spotřebitele o povaze a rozsahu jakýchkoliv dodatečných práv poskytovaných zárukou mimo ta, která jsou dána zákonem a měli by dát jasně najevo, jak dosáhnout vyrovnání.

18.3 Když se použije slova ´záruka´ pouze ve všeobecném smyslu, nemělo by to způsobit záměnu se spotřebitelovým zákonným právem.

Srovnávání

19.1 Srovnávání může být vyslovené nebo naznačené a může se vztahovat na inzerentovy vlastní produkty nebo na produkty jeho konkurentů; toto je povoleno v zájmu intenzivní konkurence a veřejné informovanosti.

19.2 Srovnávání by mělo být jasné a spravedlivé. Prvky srovnání by měly být zvoleny tak, aby daly inzerentovi umělou výhodou.

Ponižování

20.1 Inzerenti by neměli nespravedlivě napadat nebo diskreditovat jiné podnik nebo jejich produkty.

20.2 Jediné přijatelné použití rozbitých nebo zničených produktů jiného podniku v inzerátech je na ilustraci srovnávacích testů a měl by být jasný pramen, povaha a výsledek těchto testů.

Zneužití dobré vůle

21.1 Inzerenti by neměli nečestně zneužívat dobré vůle spojované s ochrannou známkou, jménem, obchodní značkou nebo reklamní kampaní jakéhokoliv jiného podniku.

Imitace

22.1 Žádný inzerát by se neměl tak blízce podobat nějakému jinému, že by byl zavádějící nebo způsobil zmatek.

Identifikace inzerentů a odlišení reklamy

23.1 Inzerenti, vydavatelé a majitelé jiných médií by měli zajistit, aby byly reklamy vytvořeny a prezentovány takovým způsobem, aby se snadno odlišily od úvodníku.

23.2 Obrázky, oznámení nebo propagace, které jsou rozšiřovány výměnou za platbu nebo jinou vzájemnou dohodou, by měly být v souladu s Kodexem, pokud je jejich obsah pod kontrolou inzerentů. Měly by také být jasně označeny a odlišeny od úvodníku (viz klauzule 41).

23.3 Reklamy na poštovní objednávku a přímou odpověď a reklamy na jednodenní slevy, domácí plány, pracovní příležitosti a podobně by měly obsahovat jméno a adresu inzerenta. Inzeráty s politickým obsahem by měly zřetelně identifikovat svůj původ. Není-li to vyžadováno zákonem, jiní inzerenti nejsou povinni se indentifikovat.


SEZNAM PRO FYZIOTERAPEUTICKÉ ASISTENTY - KODEX CHOVÁNÍ

V tomto kodexu „fyzioterapeut“ znamená kvalifikovaný a/nebo státem registrovaný fyzioterapeut.

Pravidlo 1: Statut fyzioterapeutických asistentů
Přihlášení fyzioterapeutičtí asistenti budou zaregistrováni v Seznamu asistentů Společnosti. Registrace neuděluje členství v Kvalifikované společnosti pro fyzioterapii.

Pravidlo 2: Spektrum praxe
Fyzioterapeutičtí asistenti se omezí na úkoly, které jim přidělí fyzioterapeuti a ke kterým si vytvořili a udržují své kompetence.

Toto pravidlo uznává zodpovědnost fyzioterapeutů za to, aby přidělili fyzioterapeutickým asistentům odpovídající úkoly v souladu se směrnicemi Společnosti, a zodpovědnost asistentů za to, aby tyto úkoly nepřekračovali. V případě pochyb ohledně rozsahu přiděleného úkolu by se měla záležitost znovu projednat s fyzioterapeutem. Jiní odborníci mohou prostřednictvím místní dohody přidělovat úkoly asistentům, za něž tito odborníci přebírají zodpovědnost.

Pravidlo 3: Vztahy s fyzioterapeuty
Fyzioterapeutičtí asistenti by se měli hlásit fyzioterapeutovi v pravidelných intervalech.

Toto pravidlo se týká odpovědnosti fyzioterapeutických asistentů a fyzioterapeuta za efektivní komunikaci v dohodnutých intervalech, obzvlášť po prvním kontaktu s pacientem a po dokončení přidělených úkolů.

Pravidlo 4: Vztahy s pacienty
Fyzioterapeutičtí asistenti budou respektovat práva, důstojnost a individuální citlivost všech svých pacientů.

Toto pravidlo má za úkol definovat vztah mezi pacientem a fyzioterapeutickým asistentem na základě vzájemné důvěry a respektu. Důstojnost pacienta a respekt k němu má za všech okolností svrchovanou důležitost. Fyzioterapeutičtí asistenti coby členové fyzioterapeutické služby budou hrát příslušnou roli při zajišťování pacientova informovaného souhlasu s léčbou. Avšak primární zodpovědnost spočívá na fyzioterapeutovi, aby zajistil inforomovanost pacienta a dal mu příležitost odmítnout jakýkoliv návrh léčby.

Pravidlo 5: Diskrétnost
Fyzioterapeutičtí asistenti zachovají v důvěrnosti informace, které získají jako členové fyzioterapeutického týmu.

Může dojít k situaci, kdy fyzioterapeutický asistent obdrží informaci týkající se péče o jistého pacienta díky vztahu, který mezi nimi existuje. V takových případech musí asistent pacientovi vysvětlit, že tato informace by se měla předat fyzioterapeutovi a pokud je to vhodné, i dalšímu členovi pečovatelského týmu, aby pomohli v klinickém vedení pacientova případu. Pokud pacient není ochoten nebo je mu zatěžko předat informaci dále, může tak za něj učinit asistent s pacientovým svolením.

Pravidlo 6: Vztah s odborníky a pečovateli
Při plnění úkolů, které jim přidělili fyzioterapeuti, budou fyzioterapeutičtí asistenti v zájmu pacienta a s jeho souhlasem spolupracovat a komunikovat s jinými zdravotnickými a přidruženými odborníky a všemi ostatními, kteří o pacienta pečují.

Pravidlo 7: Inzerce
Fyzioterapeutickým asistentům je zakázáno inzerovat jejich služby jako jednotlivci, i když inzerce fyzioterapeutických služeb, které zmiňují práci asistentů, je přijatelná.

Vzhledem k nutnosti práce pod dohledem by byla inzerce služeb fyzioterapeutického asistenta jako jednotlivce nepřijatelná.

Pravidlo 8: Prodej zboží
Fyzioterapeutičtí asistenti nebudou prodávat, dodávat, schvalovat nebo propagovat prodej zboží nebo služeb způsobem, který by zneužíval jejich vztahu s jednotlivými pacienty. Fyzioterapeutičtí asistenti budou poskytovat nebo prodávat zboží a/nebo zařízení pouze pod vedením fyzioterapeuta.

Pravidlo 9: Standardy chování
Fyzioterapeutičtí asistenti budou vždy dodržovat osobní a profesionální standardy chování, které vrhají příznivé světlo na Kvalifikovanou společnost pro fyzioterapii.

Toto pravidlo bylo záměrně formulováno všeobecně s tím vědomím, že není možné přesnými termíny specifikovat všechny činnosti, které by v současnosti i v budoucnosti mohly být považovány za překročení profesionálního chování. Kvalifikovaná společnost pro fyzioterapii sama rozhodne co v konkrétní dané době představuje chování vyžadující zakročení ze strany Kvalifikované společnosti.

Následující příklady uvádějí druhy případů, které by pravděpodobně byly předloženy Kvalifikované společnosti.

a) Odsouzení
Jakékoliv odsouzení fyzioterapeutického asistenta na seznamu zákonným soudem může vrhat nepříznivé světlo na asistenty. Je proto vhodné, aby Společnost zvážila všechny okolnosti vedoucí k takovému odsouzení a rozhodla, zda je na místě disciplinární řízení ze strany Společnosti.

Nastanou pochopitelně případy méně významné a/nebo osobní povahy, kde nebude žádného takového zakročení ze strany Kvalifikované společnosti zapotřebí. Když budou Kvalifikované společnosti takové případy předloženy, obyčejně je vyřeší neformálně.

Je důležité, aby se asistent, který je obviněn z trestního činu, nepřiznal k vině, pokud se domnívá, že má obhajobu, neboť přijetí takového přiznání viny by pravděpodobně vedlo k odsouzení a tak uvedlo asistenta pod jurisdikci Kvalifikované společnosti.

b) Disciplinární řízení ze strany zaměstnavatele

Disciplinární řízení ze strany zaměstnavatele, které vede k propuštění ze zaměstnání, automaticky povede k odstranění asistenta ze seznamu fyzioterapeutických asistentů Kvalifikované společnosti pro fyzioterapii.

Disciplinární řízení ze strany zaměstnavatele, které vede k potrestání bez propuštění (např. důtka), obyčejně nepovede k disciplinárním krokům ze strany Kvalifikované společnosti, pokud neexistují dostatečné okolnosti k podání stížnosti v jiném oddíle Pravidel profesionálního chování.

c) Zneužití profesionálních privilegií nebo dovedností
Pod dohledem fyzioterapeuta má fyzioterapeutický asistent výsadu mít s pacientem fyzický kontakt a vstoupit se svolením do pacientova domu za účelem podpory dodání fyzioterapeutických služeb ve společenství. Zneužití těchto výsad pro osobní zisk nebo uspokojení se rovná vážnému porušení Kodexu chování. Jakýkoliv pokus uplatnit nepatřičný vliv na pacienta za účelem nabytí prospěchu by zavdal příčinu ke stížnosti u Kvalifikované společnosti.

d) Osobní chování snižující reputaci Kvalifikované společnosti pro fyzioterapii

Osobní chování, které nevede k usvědčení zákonným soudem nebo k disciplinárním krokům zaměstnavatele, může dát podnět k disciplinárnímu řízení ze strany Kvalifikované společnosti, pokud je takové chování posuzováno jako snižující reputaci Kvalifikované společnosti pro fyzioterapii. Některé příklady jsou osobní špatné užívaní nebo zneužívání alkoholu nebo drog, nečestné a neslušné nebo násilnické chování.

REFERENCE

1. PHYSIOTHERAPY: THE PRACTICE OF PHYSIOTHERAPY (FYZIOTERAPIE: PRAXE FYZIOTERAPIE), DISKUSNÍ DOKUMENT. SRPEN 1988, SVAZEK 74 Č. 8 STRANY 357-358

2. STANDARDS OF PHYSIOTHERAPY PRACTICE (STANDARDY FYZIOTERAPEUTICKÉ PRAXE), ODDĚLENÍ PA (PRESS ASSOCIATION - TISKOVÁ ASOCIACE) CSP

3. CONTINUING PROFESSIONAL DEVELOPMENT STRATEGY (POKRAČOVÁNÍ VE STRATEGII PROFESIONÁLNÍHO VÝVOJE), INFORMAČNÍ BULLETIN VZDĚLÁVACÍHO ODDĚLENÍ CSP Č.3

4. SPECIALISMS AND SPECIALISTS (SPECIALIZACE A SPECIALISTÉ), INFORMAČNÍ BULLETIN VZDĚLÁVACÍHO ODDĚLENÍ CSP Č.PA 23

5. PYSIOTHERAPISTS WORKING OUTSIDE THE SCOPE OF PHYSIOTHERAPY PRACTICE (FYZIOTERAPEUTI PŮSOBÍCÍ MIMO RÁMEC FYZIOTERAPEUTICKÉ PRAXE), INFORMAČNÍ BULLETIN ODDĚLENÍ PA CSP Č.PA 21

6. THE DELEGATION OF TASKS TO PHYSIOTHERAPY ASSISTANTS AND OTHER SUPPORT WORKERS (UDÍLENÍ ÚKOLŮ FYZIOTERAPEUTICKÝM ASISTENTŮM A JINÝM POMOCNÝM PRACOVNÍKŮM), INFORMAČNÍ BULLETIN ODDĚLENÍ PA CSP Č.PA 6

7. CHARTERED PHYSIOTHERAPISTS AND INSURANCE: A GUIDE (KVALIFIKOVANÍ FYZIOTERAPEUTI A POJIŠTĚNÍ: PRŮVODCE), ODDĚLENÍ PA CSP

8. PHYSIOTHERAPY: CONSENT TO EXAMINATION OF TREATMENT (FYZIOTERAPIE: SOUHLAS K LÉČEBNÉMU VYŠETŘENÍ), LISTOPAD 1990,SVAZEK 76, Č.11, STRANA 685

9. RECORD KEEPING PACK (BALÍČEK VEDENÍ ZÁZNAMŮ): ODDĚLENÍ PA CSP

10. SIM J 1986 TRUTHFULNESS IN THE THERAPEUTIC RELATIONSHIP PHYSIOTHERAPY PRACTICE (PRAVDIVOST V TERAPEUTICKÉM VZTAHU VE FYZIOTERAPEUTICKÉ PRAXI) 2 121-127

11. HC(77)33 RELATIONSHIP BETWEEN THE MEDICAL PROFESSION AND THE REMEDIAL PROFESSIONS: A STATEMENT BY THE STANDING MEDICAL ADVISORY COMMITTEE (VZTAH MEZI LÉKAŘSKOU PROFESÍ A LÉČEBNÝMI PROFESEMI: PROHLÁŠENÍ STÁVAJÍCÍHO L´KAŘSK´HO PORADNÍHO VÝBORU)

12. BULLETIN RATIONING POSITION (PŘIDĚLOVÁNÍ POSTAVENÍ), ODDĚLENÍ PA CSP

13. PATIENTS SEEKING TREATMENT IN THE PUBLIC AND PRIVATE SECTOR (PACIENTI VYHLEDÁVAJÍCÍ LÉČBU VE VEŘEJNÉM A SOUKROMÉM SEKTORU, ODDĚLENÍ PA CSP, INFORMAČNÍ BULLETIN Č.PA 5

14. EQUIPMENT SAFETY AND PRODUCT LIABILITY (CONSUMER PROTECTION ACT 1987), (BEZPEČNOST ZAŘÍZENÍ A ZÁRUKA PRODUKTŮ - ZÁKON NA OCHRANU SPOTĚBITELE 1987), ODDĚLENÍ PA CSP, INFORMAČNÍ BULLETIN Č.PA 4

15. LEGAL WORK PACK (BALÍČEK PRÁVNÍ PŮSOBNOSTI), ODDĚLENÍ PA CSP
 
< Předch.   Další >
© 2012 UNIFY-CR.cz profesní organizace fyzioterapeutů | unify-cr@unify-cr.cz
Při potížích s webem kontaktujte správce webu